Na pondělním setkání zdravotnických odborů to řekl ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislav Dušek. Celkově je zdravotních sester v Česku zhruba 84 tisíc.
Průměrný věk všeobecných sester je 47 let, starších 60 let je 11 700. „Logicky v následujících letech odejdou do důchodu,“ řekl Dušek. Mezi zdravotními sestrami v sociálních službách je ve věku nad 60 let pětina z nich. „Proti roku 2020 chybí více než tisíc úvazků, aniž by se měnil lůžkový fond,“ dodal.
Jedním z řešení je podle Duška restrukturalizace některých nemocnic s akutní péčí na péči následnou a dlouhodobou. „Naše akutní péče je v evropském srovnání nadprůměrná,“ doplnil. V ČR je 156 nemocnic, z nich 113 se věnuje akutní péči. „Je potřeba si položit otázku, zda nemáme síť příliš hustou na to, abychom ji personálně pokryli,“ dodal.
Lůžek akutní péče je zhruba 47 tisíc. Počty hospitalizací přitom dlouhodobě klesají, ošetřovacích dnů je podle Duška každý rok asi o dvě procenta méně než v roce předchozím.
Chybí i další zdravotnický personál
Pokles se ale netýká hospitalizací seniorů. Z dat vyplývá, že 30 procent z pacientů je půl roku před koncem svého života pětkrát nebo vícekrát hospitalizovaných na akutním nemocničním lůžku.
Podle personální vyhlášky chybí zhruba 1 300 lékařů a lékařek v akutní lůžkové péči a 900 v péči následné a dlouhodobé, všeobecných sester či bratrů pak 1 020 v akutní a 700 v následné a dlouhodobé péči. Kapacity se dohánějí přesčasovou prací.
Podle modelů ÚZIS by se snížením počtu akutních lůžek o asi 8 180 a jejich převedením na lůžka následné a dlouhodobé péče mohlo uspořit asi 1 500 úvazků zdravotních sester či bratrů.
„V žádném z regionů by to nemuselo vést k omezení dostupnosti péče,“ uvedl Dušek. Pokud by se kapacity jenom navyšovaly podle zvyšující se potřeby, bylo by třeba o asi 6 300 sester či bratrů víc.
