Lékaři o svátcích ošetřují hlavně přejedené. Řeší však i sebevraždy

Štědrovečerní mlsání se Čechům často vymstí, své o tom ví lékaři na urgentních příjmech po celé republice. Například do Všeobecné fakultní nemocnice v Praze jezdí podle chirurga Vladimíra Frýby hlavně lidé s bolestí břicha. „Například podezření na zánět slepého střeva, zvracení při zánětech žaludku, žlučníkové koliky a záněty žlučníku,“ řekl iDNES.cz.

„Na Vánoce a Silvestra se připravujeme i tím, že plánovaná operativa končí na naší klinice kolem poloviny prosince. Pokud je teplo bývá úrazů méně než v období, kdy je nasněženo nebo dokonce ledovka či náledí. V loňském roce byla obleva, takže počet úrazů nějak enormně nenarostl. Daleko větší nápor zraněných jsme loni zažili při námrazách před Vánoci. Tolik úrazů a zlomenin jsme nezažili už hodně dlouho,“ vzpomínal Frýba.

Na hltání upozorňuje i primářka urgentního příjmu v pražském Motole Jitka Dissou. „Přijel k nám pětiletý chlapec, který vdechl velký želatinový bonbón ve tvaru oka. Naštěstí se podařilo údery do zad toto „třetí oko“ odstranit a dítě se zachránilo,“ uvedla.

Podobně je na tom jihlavská pohotovost. „Je více žlučníkových záchvatů a bolestí břicha, lidé se hodně nají mastných řízků a salátu s majonézou a nehýbou se. Ojediněle nám sanitka přiveze i pacienta se zaseknutou kostí v krku, to se stává i 25. prosince, možná mají rybu k snídani,“ míní Monika Zachrlová z nemocnice.

V Jihlavě ale počítají i s úrazy. „Když napadne sníh, ošetřujeme na Vánoce dost sportovců. Lidé si berou dovolenou a věnují se třeba bruslení, nezřídka u nás končí i na Štědrý den,“ doplnila Zachrlová.

V ostravské městské nemocnici bývá o svátcích klid. „Lidé se chystají na slavnostní večer a zůstávají doma s rodinou, bohužel ale narůstají sebevražedné pokusy lidí s psychickými problémy,“ objasnila mluvčí nemocnice Andrea Vojkovksá.

Právě pokusy o sebevraždu v období svátků často řeší podle mluvčí Michaely Bothové Zdravotnická záchranná služba Jihomoravského kraje. „Především na Štědrý den máme více telefonátů kvůli depresím, někteří lidé se cítí v tomto období osamělí a někdy mají i sebevražedné úmysly. Týká se to často starších lidí,“ řekla.

Pokud mají rodinu, měli by její členové podle Bothové dbát na to, aby na Štědrý večer nenechávali svoje blízké seniory samotné. „Ale dodávám, tato moje prosba neplatí jen pro vánoční období, rodina by měla o své seniory pečovat v průběhu celého roku,“ apeluje.

Senioři se často o svátcích dostanou i na pražskou Bulovku. „Nemocní se snaží vydržet s chronickým onemocněním doma co nejdéle – alespoň do Štědrého dne, poté dojde ke zhoršení stavu a musí být záchrannou službou transportování na urgentní příjmy nemocnic. Většinou v tomto období také není dostupný praktický lékař,“ řekla mluvčí Eva Stolejda Libigerová.

Podobné zkušenosti má i Lukáš Humpl ze záchranné služby Moravskoslezského kraje. „Operátoři přijímali během loňských svátků znatelně větší počet tísňových hovorů než v běžných dnech a také posádky musely během tří svátečních dní ošetřovat více pacientů,“ vysvětlil.

„V průběhu Štědrého dne se vloni řešilo 375 událostí, 25. prosince 409 a na druhý svátek vánoční pak dokonce 448. Záchranáři tedy v době vánočních svátků ošetřovali celkem 1232 pacientů. Ve srovnání s průměrným počtem řešených událostí jsme během Vánoc zaznamenali nárůst činnosti o přibližně čtvrtinu, 26. prosince dokonce o 35 procent,“ doplnil Humpl.

I v Moravskoslezském kraji záchranáři zasahovali především u starších lidí. Jednou z příčin je skutečnost, že nemocní bývají, pokud je to možné, propuštěni na Vánoce domů z nemocnic a léčeben. Zasahujeme hlavně u nemocných s oběhovými obtížemi, dušnostmi, kolapsy a podobně. Mezi obtížemi byl zřejmý nárůst nevolností se zvracením a kolikové bolesti břicha, šestnácti pacientům jsme nemohli pomoct“ objasnil záchranář.

Vedle seniorů patří k nejčastěji ošetřovaným děti. Například záchranná služba musela v loňském roce v Moravskoslezském kraji zasahovat o osmdesáti případů nevolností a úrazů. V Jihomoravském kraji musela záchranka ošetřit třeba malého chlapce, který si při rozbalování dárků poranil stehno kapesním nožem.

Na Silvestra zdravotníci sloužit nechtějí

Na Štědrý den začínají sanitky svážet pacienty už odpoledne a služba na pohotovostech bývá často hektická až do rána. Na silvestra podle nemocnic přijíždí první opilci kolem šesté hodiny večer, pravý nápor ale začíná po půlnoci. Nemocnice i záchranáři se shodují, že silvestrovské služby jsou nejméně oblíbené a je nejnáročnější je obsadit.

Nejnáročnější službu má ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze lékař Vladimír Frýba běžně až do dopoledne Nového roku. „Kuriozitami loňského silvestra byly řezné rány po úderu lahví do hlavy a následky rvačky dvou kohoutů o slečnu. Naštěstí nám je přivezli už bez emocí, takže jsme je mohli v klidu ošetřit,“ vzpomněl si.

Frýba Musel ale řešit i závažnější případy. „Vloni nám přivezli i netypický úraz. Starší paní si při vystupování z auta zlomila stehenní kost, kterou jsme museli tentýž den operovat, protože takový úraz je nutné řešit co nejdříve.“

Ve většině nemocnic potřebují ošetření hlavně lidé poranění ohňostroji. „Na Nový rok k nám často jezdí podnapilí lidé, běžně také řešíme různé, většinou drobné, tržné rány či popáleniny od rachejtlí,“ říká Hana Kopalová z mladoboleslavské Oblastní nemocnice.

Podle policie bývá často příčinou úrazů neodborná manipulace s pyrotechnikou či závada na ní. „Při nákupu je lepší se vyhnout pochybným prodejcům a zajít třeba do velkého obchodního domu, kde je větší záruka, že se zde nebude prodávat neschválené nebo závadné zboží,“ upozornila policistka Violeta Siřišťová.

Například v Praze zakazuje vyhláška pyrotechniku používat, v případě porušení se může pokuta vyšplhat až na 100 tisíc korun.

I v karlovarské Fakultní nemocnici evidují podle mluvčího Jakuba Sochora na Silvestra vyšší počet úrazů spjatých se společenskými aktivitami spojenými s konzumací alkoholu. „Objevují se i zranění od pyrotechniky, která v jiných obdobích roku téměř nevyskytují, ale jedná se většinou pouze o jednotlivé případy,“ uvedl pro iDNES.cz.

Po půlnoci začínají zvonit telefony tísňových linek. „Zatímco v jiných dnech evidujeme od půlnoci řekněme do šesti ráno v jihomoravském regionu přibližně dvě až tři desítky výjezdů, 1. ledna to bývá za stejnou dobu osmdesát až sto,“ říká mluvčí jihomoravské záchranné služby Michaela Bothová.

Nejčastěji vyjíždí k úrazům způsobeným nadměrným požitím alkoholu, ať už jsou to pády nebo potyčky. „Na silvestra pije většina lidí, a pro nás tím pádem skutečně padají rekordy, co se počtu výjezdů týče. Samozřejmě výjimkou nejsou ani otravy alkoholem, bohužel někdy se týkají i velmi mladých lidí, respektive dětí, to je alarmující,“ dodala.

Dalším typem silvestrovských výjezdů jsou podle Bothové úrazy vzniklé odpalováním zábavní pyrotechniky. „Lidem petardy často bouchnou ještě, když je drží v ruce, poraněný bývá v mnoha případech, kromě prstů, například i obličej. Řešíme také podchlazení, i to se stává, obzvlášť pokud se nakombinuje alkohol a nízké venkovní teploty,“ objasnila Bothová.

Právě u dětí bývají úrazy spjaté se zábavní pyrotechnikou časté i v Moravskoslezském kraji. „Během novoročních oslav zasahovali záchranáři u šesti událostí vzniklých při odpalování zábavní pyrotechniky. U dvanáctiletého chlapce pak zranění prstů horní končetiny a o dva roky starší hoch utrpěl poranění oka a obličeje,“ vzpomínal mluvčí záchranářů Lukáš Humpl.

Silvestrovská noc je v Česku spjatá s konzumací alkoholu, pod jeho vlivem často dochází k netradičním úrazům. Na pražskou Bulovku před rokem dorazil třeba muž s velkými tržnými ranami na obou nohou – při tanci spadl z barové stoličky. Mezi ne zcela typická zranění patřil zase v Moravskoslezském kraji pád při noční jízdě na koloběžce, či podvečerní pád z vozu taženého koňmi.