* LN Potravináři upozorňují, že kvůli velkému zdražení obilí musí jít s cenami nahoru. Dá se kvůli tomu čekat zdražení potravin? Jak tyto argumenty potravinářů a zemědělců sledují obchodníci, budou je reflektovat?
Na stejnou otázku se mě ptal již prezident cechu pekařů pan Dřízal. Víceméně jsme se shodli na tom, že zřejmě ke zdražení pečiva dojde a že obchodníci se s výrobci v tomto směru zřejmě dohodnou. Když ne všichni, tak předpokládám, že většina. Dobrý obchodník, když vidí zvýšení cen dodavatele vlivem zcela objektivních důvodů, je v tomto směru většinou vstřícný. Chtěl bych však při této příležitosti vzpomenout doby, kdy cena obilí před několika lety prudce klesla téměř na polovinu a z tohoto důvodu klesla i cena mouky, nicméně nabídky pekařů na zlevnění pečiva jsme se ve většině případů nedočkali. Čili jsem pro dohodu a korektní jednání v rámci podnikatelských vztahů.
* LN O kolik odhadujete, že ceny potravin stoupnou?
K odhadu zvýšení cen mě nepřinutíte. Je skutečně velmi předčasné mluvit o zvýšení cen v době, kdy nejsou známá veškerá fakta, která tento stav mohou ovlivnit. Podstatné je, že ke zvýšení dojde zřejmě kombinací několika faktorů a že je potřeba spotřebitele připravit na to, že nárůst cen potravin se v zatím nespecifikované míře stane skutečností.
* LN Jaký očekáváte pohyb mezd v oblasti obchodu a cestovního ruchu v příštím roce – i s ohledem na plánované snížení mezd ve veřejné sféře?
V převážné části terciární sféry došlo stejně jako v jiných odvětvích k určitému zmrazení mzdových nákladů. Neznamená to však, že by byl zastaven mzdový nárůst u jednotlivců. Podnikatelská sféra plně uznává většinu kroků směřujících ke snížení nákladů státní správy. Jednou z nich je i mzdová regulace. Něco jiného je však snížit objem mzdových nákladů v určité sféře, a zase zcela něco jiného je snížit mzdy pracovníkům o určité procento. V prvním případě, a to je stejné jako u sféry podnikatelské, lze snížit mzdové náklady například o 10 procent a přitom při redukci přezaměstnanosti ve státní správě zachovat průměrnou výši mezd a v některých případech dokonce mzdy zvýšit. Vím, že některé řetězce plánují mírné zvýšení mezd v obchodě, a to i tam, kde jsou tyto mzdy pevné. V mnoha případech se tato regulace děje automaticky, neb zaměstnanci jak v cestovním ruchu, tak v obchodě bývají často odměňováni dle výše dosaženého maloobchodního obratu čili s růstem obratu jim rostou mzdy a naopak.
* LN Maloobchodní tržby byly v prvním pololetí na stejné úrovni jako loni, jak se vyvíjí nyní? Jaký máte výhled do konce roku?
Neznám přesně výsledky celého obchodního systému, protože s těmi výsledky, které nyní nejsou moc dobré, se nikdo nechlubí. Takže mnohé výsledky se trošku zkreslují, přizpůsobují a je důležité se v nich orientovat. Dle dostupných informací je zaznamenán nárůst ve srovnání 2010/2009, pokud já vím, jen u dvou řetězců. Ale jinak u ostatních nadále pokračuje propad zhruba do pěti procent a to už není nic dobrého, protože když to srovnáte s rokem 2008, tak je to už víc než deset procent poklesu – a to je hodně.
* LN Nečekáte tedy nějaké zlepšení?
Čekám, kdy se dostaneme alespoň na nulu a dojde k nějakému zvratu. Ale zatím to tak nevypadá a nevím, jestli tomu pomůže příští rok, protože se čeká snižování mezd a pokračování v úsporách.
* LN Co říkáte na návrh ministerstva financí na zvýšení DPH? Jaký dopad bude mít na obchod?
Uvidíme, co udělá s tržbami obchodníků. Stát si slibuje, že když zvedne DPH i na potraviny, získá větší inkaso na daních. Plánují zvýšení o sedm až devět procent, ale já konstatuji, že to může dopadnout i špatně. Stát doufá, že zejména zahraniční obchodní řetězce část nárůstu DPH vstřebají do své marže. Jenže ziskovost maloobchodu je u nás zhruba jedno procento, takže jestli z celého toho růstu DPH vstřebají do své marže jedno procento, tak tam pořád zůstane v nárůstu ceny šest až osm procent. Zároveň se očekává nižší spotřeba domácností, zdraží se energie, takže lidi budou mít hlouběji do kapsy. Dá se tedy čekat další snížení maloobchodního obratu a podle mě může v důsledku toho dojít k tomu, že se předpokládaná daň nevybere celá, protože celkové tržby budou nižší.
* LN Víte, jak daleko jsou nyní úvahy o zvýšení DPH?
Nevím, stále se ptáme, jak to bude. Nejde jen o zvýšení DPH pro potraviny, ale i o služby. V těch jdeme opačnou cestou než jinde ve světě. Například ve Finsku naopak snížili DPH o devět procent na všechny služby cestovního ruchu a domluvili se s podnikateli, že snížení promítnou do cen, aby tak přitáhli další zákazníky. Zaměstnanost ve službách se zvedne a stoupne i poptávka po službách domácího i zahraničního cestovního ruchu. Tím se státu pomůže nejen v inkasu daní, ale i ve snížení nezaměstnanosti. Snažil jsem se o tom přesvědčit ministra Kalouska, ale nepodařilo se mi to. Mrzí mě, že jako podnikatelé jsme silně podpořili vznik současné vládní koalice a snažíme se pomoci dle možností. Politici však ještě nejsou schopni diskutovat o některých tématech, která by nás zajímala. Vím, že jsou v časové tísni vzhledem k rozpočtu, ale oni se skutečně zabývají téměř výhradně škrty a nedávají nám ani náznaky, jakou formou podpoří podnikání. Nynější podpora ve sféře služeb je na hranici nula. Myslím si, že tady je stát podnikatelům hodně dlužný.
* LN Dá se říct, že vláda zklamala vaše očekávání?
Myslel jsem, že většiny, kterou mají v parlamentu, dovedou využít lépe. Tady se stále mluví o nějakých reformách, nikdo ale přesně neví o kterých. Zklamali mě, že se rychle neorientovali i na podporu podnikání a že se skutečně zabývají téměř výhradně restrikcí.
* LN Co konkrétně byste navrhoval pro podporu obchodu a cestovního ruchu?
Například zvolit snižování administrativní zátěže je dobrá cesta, která skutečně může ušetřit a usnadnit podnikání. Samozřejmě další vedou přes úpravy v zákoníku práce. Tedy vytvořit lepší podmínky zaměstnavatelům, aby mohli zákoník práce z hlediska zaměstnanosti lépe využít.
* LN Velkým tématem je zákon o významné tržní síle. Co vám na něm nejvíc vadí?
Skutečnost, že se do zákona prosadila regulace čistě obchodníků, že obchodníci jsou to největší zlo, se mi skutečně nezdá adekvátní situaci našeho trhu a nemůžu s tím souhlasit. Osobně si myslím, že ten zákon novelizovat nelze, protože je velmi špatný i z pohledu právního zpracování. A především to není bič na řetězce, jak si mnoho lidí mylně myslí.
* LN Proč to tak není? Co jsou hlavní problémy toho zákona?
Hledejme odpověď na základní otázky jako například, proč se zákon týká jen těch obchodních subjektů, které mají roční obrat pět miliard a víc. Co to je za definici či vymezení? Proč ne 4,5 miliardy, proč ne sedm miliard a proč ne sto milionů? Položme si dále otázku, proč za první rok antimonopolní úřad ještě žádnému obchodnímu řetězci, dle mých informací, neprokázal významnou tržní sílu vůči svému dodavateli. Proti tomu je velmi jednoduché prokázat třeba spotřebnímu družstvu, menší okresní jednotě, která odebírá od okresní pekárny 60 procent výroby pečiva, že ta jednota je vůči této pekárně významná tržní síla, protože ji de facto ovládá. Pokud od ní přestane odebírat rohlíky, tu pekárnu to položí. Kde je tedy očekávaný „bič na řetězce“? Podobných chyb je v tom zákonu řada. Ten zákon navíc silně zhoršil vztahy mezi dodavateli a odběrateli, deset let se z toho budeme léčit. Stát nemá vstupovat do obchodněprávních vztahů. Stát má dělat regulaci prostřednictvím schválení základních pravidel. Tato pravidla jsou dána jinými platnými zákony. Obchodní zákoník vyčerpává skoro vše, tak proč dělat zákon nový.
* LN Jak vidíte šance na úspěch vaší stížnosti v Bruselu?
Domnívám se, že ten zákon bude za špatný považovat i Evropská komise. Napadli jsme tam totiž jednu zásadní věc, a sice v evropské legislativě obsažené nařízení, že když regulujete zákonem jedno odvětví, tak musejí v tom odvětví platit pro všechny subjekty stejná pravidla, která z tohoto zákona plynou. To ale bylo porušeno právě stanovením limitu oněch pěti miliard obratu.
* LN Ale potravináři a zemědělci tvrdí, že je jinak zničí levná zahraniční konkurence?
Dobrý dodavatel či výrobce nepotřebuje takovýhle zákon. Jeho zboží je prodejné a on se nepotřebuje žádnými zákulisními manévry či pomocí jakéhokoli zákona dostat na trh, nebo se tam udržet. Domnívám se, že na trhu má být jen to, co je dobré. Jestliže je nějaký dodavatel, který má výrobky, o které na trhu není zájem, a on je chce prosadit tím, že se bude tvářit, že ho obchodník diskriminuje, takový dodavatel by na trhu dávno neměl být. Uznávám, že jednání dodavatelů s řetězci jsou skutečně tvrdá a věřím, že někteří dodavatelé toho mají plné zuby. Mnohým se ani moc nedivím, protože tu jsou skutečně některé řetězce, které přehánějí svou tvrdost. To přiznávám, nebudu je jmenovat, ale jsou tací, jejichž požadavky na dodavatele jsou za hranicí etiky i podnikatelské morálky. Ale ani toto negativum nelze sprovodit ze světa zákonem.
***
DRUŽSTEVNÍK Zdeněk Juračka
Vystudoval VŠE v Praze, obor Cestovní ruch a služby. Od roku 1969 pracuje ve spotřebním družstevnictví. Od roku 1991 předseda Jednoty, spotřebního družstva Kroměříž. Od roku 1993 je předsedou představenstva COOP Centrum, družstvo Praha a od roku 2004 předsedou Svazu českých a moravských spotřebních družstev. Je členem představenstva Hospodářské komory. V roce 2008 byl zvolen prezidentem Svazu obchodu a cestovního ruchu.
Vím, že je vláda v časové tísni vzhledem k rozpočtu, ale oni se zabývají téměř výhradně škrty a nedávají nám ani náznaky, jak podpoří podnikání
