* LN Na přednáškách a ve svých publikacích nazýváte kouření epidemií. Je holdování tabáku ve světě opravdu tak markantní?
To bezesporu ano. Dokonce je to dnes nejrozšířenější epidemie, která bude mít v tomto století na celém světě na svědomí miliardu životů. Letos je to něco přes pět milionů.
* LN Znamená to, že kouření je větší hrozba lidstva než obezita?
Momentálně určitě ano.
* LN Jak hodnotíte míru úsilí české vlády, popřípadě ministerstva zdravotnictví v otázce prevence kouření?
Snaha je velmi malá, v podstatě nulová. Nejúčinnějším preventivním opatřením je vysoká daň z tabákových výrobků. Proto by cena u nás měla být alespoň dvojnásobná. Takové zdražování o pár korun, které probíhá nyní, má malý význam. Vláda o podstatném zdražení vůbec nejedná. Podle mezinárodních doporučení by jedno až dvě procenta z této daně měly být určeny na prevenci a léčbu závislosti na tabáku, což by bohatě stačilo k pokrytí potřebných nákladů a nic by to vládu nestálo. Nerozumím proto, proč to tak neudělají. Číslem dvě v účinné prevenci jsou nekuřácké veřejné prostory, tím se vytrácí příležitost si v restauraci zapálit. Je mi líto, že ministerstvo zdravotnictví dosud návrh na uzákonění nekuřáckých prostor nepodpořilo. Osobně doufám, že se názor naší vlády změní. Nemáme ani třetí nejúčinnější preventivní opatření, totiž naprostý zákaz reklamy a prodej jen v samostatném obchodě s licencí. Populace by měla být informovaná, skutečně účinné kampaně zaměřené na veřejnost tu zatím chybí.
* LN Jak jsme na tom s prevencí v porovnání s ostatními státy Evropy?
Velmi špatně, nacházíme se na samém konci. Když se posuzovala preventivní aktivita jednotlivých zemí, konkrétně třiceti evropských států, skončili jsme čtvrtí od konce. Máme laciné cigarety, kouří se v restauracích, není tady úplný zákaz reklamy. Přitom tato základní preventivní opatření nejen že nic nestojí, ale stát na nich vydělá - vybere více daní, zvýší se i zisky restaurací.
* LN Jedno z mezinárodních doporučení navrhuje jednotné krabičky cigaret, tedy aby vypadaly stejně a byly zproštěny všech motivů. Netvořily by tak image dané značky. Které věkové skupiny kuřáků by se tahle změna podle vás nejvíce dotkla?
Určitě dětí a dospívajících, protože ti si vybírají podle značek. To se mi potvrdilo, když jsme se ptali s našimi mediky kuřáků, jaké cigarety kouří. Ukázalo se, že právě mladí kouří nejvíce ty, které měly v té době největší reklamu. U dospělých už to neplatí. U krabiček, které by vypadaly stejně, by odpadla možnost výrobců budovat image značky, respektive jejího balení.
* LN Angažujete se i v legislativním boji proti tabáku? Jaké aktivity byste vyzdvihla?
Jako lékař se snažím podporovat první mezinárodní úmluvu Světové zdravotnické organizace, která je právně závazná a je na stejném principu jako Kjótský protokol. Jmenuje se Rámcová úmluva o kontrole tabáku. Jsou tam základní body, které by každý stát měl včlenit do své legislativy. Kromě zmíněné vysoké daně z cigaret nebo nekuřáckých veřejných prostor je to například dostupná léčba či varování na krabičkách s obrázky.
* LN V loňské příloze LN o kouření jste se zmiňovala o navrhovaném zákoně o nekuřáckých prostorách. Ten dodnes nemáme. Změnilo se od té doby něco?
Nic. Poté, co zákon prošel prvním čtením, mělo být druhé čtení v září. Bohužel na něj ale nedošlo. Nejbližší možný termín, kdy by se návrh zákona mohl projednávat, je únor 2009. Pevně věřím, že na něj přijde řada a že ho sněmovna přijme. Lidé, kteří by ho chtěli podpořit, se mohou přidat k více než sto pěti tisícům podpisů pod peticí na stránkách www.stopkoureni.cz. Zákon u nás podporuje asi sedmdesát procent obyvatel a je zajímavé, že dokonce i většina kuřáků. Ta norma není proti kouření, jak mnozí mylně tvrdí, je to vlastně o tom, jestli si kuřák zapálí přede dveřmi, nebo za nimi. To by mělo velký vliv na zdraví lidí, kteří sedí uvnitř místnosti. Ať už mluvíme o personálu, nebo hostech.
* LN V současné době pracujete v Centru léčby závislosti na tabáku. Jaký byl hlavní impulz centrum založit?
Impulzem mi byla současná medicína ve světě, protože civilizované země takový systém již mají. Jsme součástí Centra preventivní medicíny třetí interní kliniky první lékařské fakulty a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Takových center je v celé republice v současné době dvacet sedm a jsou k dohledání na webových stránkách www.clzt.cz.
* LN Jaká je úspěšnost odvykání kouření v centru a jaká je v porovnání s tím, když se někdo rozhodne přestat sám, bez odborné pomoci?
Ve specializovaném centru je úspěšnost léčby závislosti na tabáku až desetinásobně větší, než když člověk odvyká sám. Je to asi takhle: když si zlomíte nohu, jdete k lékaři, který vám ji dá do sádry. Nikdo nepochybuje o tom, že je to účinnější možnost než léčit nohu doma v kuchyni. Zejména pro kuřáky, kteří mají problém přestat, je návštěva lékaře či centra určitě významnou pomocí.
* LN Jste první společností svého druhu u nás po roce 1989?
Úplně první v České republice, kdo založil poradnu pro odvykání kouření, byl profesor Fingerland, který působil v Hradci Králové, a to koncem padesátých let. Formou různých poraden to pak fungovalo dál. My jsme prvním centrem, které je součástí léčebně preventivního systému, tedy nemocnice, jsme také referenčním centrem pro Českou republiku. Pracujeme od začátku roku 2005.
* LN Měli lidé za socialismu vůbec přístup k informacím o škodlivosti cigaret?
Zpráv bylo méně. Víc informací přichází s tím, jak postupuje doba. Teprve dnes poznáváme strašlivý dopad kouření na zdraví. V podstatě každý týden je objevena nějaká nová souvislost.
* LN Vy sama se otevřeně přiznáváte k tomu, že jste dříve kouřila. Jak na to reagují vaši pacienti? Jste pro ně motivací?
Řekla bych, že naši pacienti jsou jediní, které tahle zpráva těší. Docela ráda bych tuhle zkušenost vymazala ze života, ale to nejde. Navíc to nemůžu tajit. Když se zeptají, samozřejmě jim to řeknu. Jsou rádi, mají pocit, že tak mohu mít větší pochopení. Jenže tak to není a na adresu svých kolegů, kteří byli chytřejší než já a nikdy nekouřili, bych ráda řekla, že nepochybně i nekuřáci mohou být dobrými terapeuty. Tak jako můžete dobře léčit žloutenku, aniž byste ji někdy prodělali.
* LN Jakým směrem se vyvíjí počet kuřáků u nás?
Počet kuřáků v naší zemi celkově klesá. Ale až nedávno začal klesat i mezi dospívajícími, ačkoli těch kouří okolo čtyřiceti procent. Snižuje se také kouření mezi vzdělanými mladými lidmi, například naši medici prakticky nekouří. Oproti tomu víc kouří lidé s nižším vzděláním.
* LN Jak se vyvíjí situace ve světě?
Ve vyspělém světě počty kuřáků také klesají. V rozvinutých zemích epidemie teprve přichází. Momentálně je boom v Asii, třeba do Afriky teprve přijde.
* LN Má označení „light“ na krabičce nějakou přímou souvislost s množstvím škodlivin v cigaretě?
Toto označení nemá na množství škodlivin vůbec žádný vliv, je to jenom obchodní název. Například v Thajsku se prodávají ultralight cigarety, které mají dvojnásobné množství dehtu, než je povolené maximum Evropské unie. Proto je tento výraz nejen v unii, ale také třeba ve Spojených státech amerických zakázaný, protože je zcela matoucí. Další věcí je množství nikotinu a dehtu, které je pak napsané na krabičce. To číslo může být sice nízké, ale neodpovídá tomu, co vdechne kuřák. Proto se uvažuje o zrušení současného druhu testování, protože množství škodlivin, které kuřák vdechne, nezáleží ani tak na tom, co kouří, ale jak to kouří. Tedy kolik si dá vdechů, jak dlouho a jak hluboko kouř v sobě drží.
* LN Co přesně je na cigaretě škodlivého? Někteří říkají, že je to papírek, jiní zase, že škodliviny vznikají spalováním tabáku...
Především je to tabák, i když je pravda, že při kouření se vdechují také zplodiny vznikající ze spalování papíru. Nebezpečné jsou i látky, které jsou do cigarety přidané. Asi polovina z těch látek, které kuřák vdechne, jsou obsaženy už v tabákové rostlině, ostatní se tam dostanou při zpracování anebo vznikají při hoření.
