PRAHA Výraznější zdražení elektřiny a plynu v nejbližších letech nehrozí. S tímto optimistickým tvrzením přichází OTE, státní firma, která sleduje energetický trh. Ale ne všichni jsou tak optimističtí.
Prognóza, kterou zpracoval OTE ve spolupráci s poradenskou firmou EGÚ Brno, uvádí, že tržní cena elektřiny zůstane stabilní do roku 2013. V následujících dvou letech má být tržní cena o zhruba desetinu vyšší než dnes.
Elektřinu prodraží náhrada části uhelných bloků za paroplynové elektrárny a zpoplatnění emisí oxidu uhličitého.
Cena zemního plynu má prý zůstat stabilní po dobu nejméně deseti let. „Provedené analýzy ukazují, že nabídka zemního plynu na evropském trhu v příštích 30 letech bude s vysokou pravděpodobností pro krytí spotřeby dostatečná,“ uvádí se ve zprávě firmy OTE o očekávané rovnováze mezi nabídkou a poptávkou po elektřině a plynu.
Je však otázkou, zda se nová prognóza naplní. Řada expertů totiž čeká spíš zdražování energií. Podle názoru regionálního ředitele poradenské firmy Arthur D. Little Deana Brabce však nárůst bude strmější. Tržní cena elektřiny prý bude za čtyři roky o 20 procent vyšší než letos, velkoobchodní cena zemního plynu plynu vzroste minimálně o 30 procent.
Otázkou zůstává, jak se bude vyvíjet cena elektřiny pro koncové zákazníky. Růst může být vyšší s ohledem na rozmach výroby z obnovitelných zdrojů. Brabec upozornil též na plánované zavádění chytrých sítí a inteligentních měřicích přístrojů, které by mohlo elektřinu zdražit o dalších 10 až 15 procent. Dlouhodobý nárůst cen energií očekává také poradenská společnost PwC. „Z dlouhodobého hlediska očekáváme stabilní růst cen, pokud někdo nepřijde s převratným zdrojem energie. I když je jádro stále levným zdrojem, existují silné politické a společenské tlaky proti němu,“ připomněl odborník PwC na oblast energetiky Petr Zmátlík.
Ještě před třemi lety se v energetických kruzích často mluvilo o hrozícím nedostatku elektřiny ve střední Evropě. Varoval před ním i ČEZ. Ekonomická krize však spotřebu výrazně srazila, na druhé straně vypukl v Evropě boom investování do obnovitelných zdrojů a elektráren na plyn.
Nyní odborníci tvrdí, že v tomto desetiletí bude proudu dostatek. Problém však vzniká jinde - ve spolehlivosti dodávek. Čím vyšší výkon budou mít solární a větrné elektrárny, tím bude udržení soustavy v rovnováze těžší. Podle prognózy OTE stačí v nejbližších pěti letech postavit tři velké energetické zdroje - nový blok uhelné elektrárny Ledvice a paroplynové elektrárny v Počeradech a v Mochově. Po roce 2020, kdy bude nutné odstavit z provozu staré uhelné elektrárny, bude Česko potřebovat dva nové bloky Jaderné elektrárny Temelín.
Právě tato záměna s sebou ponese i svá negativa. Velké uhelné elektrárny mají schopnost regulovat výkon v závislosti na spotřebě elektřiny. „Jejich podíl však bude vlivem postupného útlumu těžby uhlí klesat, což vyvolá nutnost nasazení dražších plynových elektráren nebo přechodného omezení dodávek - například velkým odběratelům,“ varuje Dean Brabec.
Studie firem OTE a EGÚ Brno předpovídá, že od roku 2017 se problémy se stabilitou sítě objeví jeden den v roce. Po roce 2020 mohou potíže nastat po dobu až sto dní ročně. Nadbytek prý bude nutné řešit omezováním výkonu jaderných bloků. Podle autorů studie by Česku prospěly také nové přečerpávací vodní elektrárny.
***
Odhadovaný vývoj spotřeby energie v Česku
(Údaje v miliardách kilowatthodin, v případě zemního plynu očištěno o vliv počasí)
Spotřeba elektřiny
podle OTE poroste v tomto
desetiletí nejvýše o dvě
procenta za rok, tedy
pomaleji než HDP. Bude
to možné díky náhradě
starších elektrospotřebičů
a výrobních technologií za
modernější a úspornější.
Spotřebu plynu výrazně
navýší velké paroplynové
elektrárny. Naopak
spotřeba plynu na vytápění
obytných a veřejných
budov i firem bude díky
investicím do zateplování
klesat.
Zdroj dat: společnost OTE
