Přesto jsou modifikované plodiny terčem ekologických aktivistů, kteří matou laickou veřejnost nikdy nedokázanými riziky z konzumace potravin vyrobených z GM surovin. A jako jedině správná zdravá produkce jsou spotřebitelům předkládány biopotraviny, nad nimiž populisticky jásají politikové a emotivní „přírodovědci“ všeho druhu. Nic proti biopotravinám, určitě je zejména v průmyslově zatížené krajině Evropy vhodné, aby se na části polí hospodařilo k přírodě zvláště šetrným způsobem. Konkurenceschopnosti evropského zemědělství to však nepřidává ani náhodou, a to zejména ze dvou důvodů: biopotraviny jsou dražší než „normální“ potraviny, a tedy méně dostupné a prakticky mimo EU neexportovatelné. Kromě toho je efektivita produkce biosurovin značně nižší kvůli nižším hektarovým výnosům, takže stejný objem suroviny se musí v porovnání s konvenčním zemědělstvím pěstovat na větší ploše. Svět přitom dnes řeší problém, jak nasytit stále vyšší počet lidí na planetě, a evropští zemědělci se naivně těší, jak se díky tomu zvýší poptávka po jejich produktech. Svět také řeší rostoucí ceny potravin, které snižují jejich dostupnost pro sociálně slabší populaci. Evropa ale dělá pravý opak – odmítánímGMplodin svou možnou produkci snižuje a prostřednictvím ekologie své potraviny zdražuje. Nic přitom nenasvědčuje tomu, že by se na výše popsaných postojích Evropy k zemědělským technologiím mělo něco významně měnit.
Je to škoda, svět bude výrazně vyšší objem zemědělských surovin potřebovat. Podle odhadu Organizace spojených národů pro výživu a zemědělství FAO bude nutné v příštích 40 letech zvýšit stávající zemědělskou produkci o 70 procent. Podle analýzy britského The Economist se to ale může stát pouze tak, že se zemědělství bude dál modernizovat a nové metody a technologie proniknou i do dosud zaostávajících oblastí. Dominantní roli má hrát podle analýzy genetika, což jsou v případě zemědělství právě geneticky modifikované organismy. To uznává až na Evropu celý svět a také se v celém světě každoročně zvyšují plochy GM plodin. A situace v EU? Okamžitě poté, co Evropská komise oznámila úmysl povolit pěstování tří GM plodin v evropských zemích, protestují proti tomu ekozemědělci a poukazují na riziko kontaminace jejich ekologicky obdělávaných ploch. Dobře, ochraňme jejich pole, ale je třeba říci, že je něco za něco. V tomto případě jde podpora necelých deseti procent specifického zemědělství na úkor 90 procent „ostatního“ zemědělství. The Economist to vyjadřuje jasně: „Tradiční farmaření a biozemědělství může nasytit Evropany a Američany, nikoli ale zbytek světa,“ konstatuje analýza. To je ale ještě kulantní formulace. Ve skutečnosti rostoucí populaci světa nebude ani náhodou sytit Evropa, spíše lze čekat opak.
***
NÁZOR Podle odhadu Organizace spojených národů pro výživu a zemědělství FAO bude nutné zvýšit zemědělskou produkci o 70 procent.
O autorovi| PETR HAVEL, agrární analytik
