Vysoké školy jsme pro vytvoření žebříčku rozřadili do následujících 10 tematických okruhů: ekonomické; filozofické, sociální a teologické; chemicko-technologické, MFF, FJF; lékařské; pedagogické, FTVS; právnické; přírodovědecké; technické; umělecké; zemědělské. Celoškolská zařízení a státní VŠ jsme z hodnocení vynechali zcela.
Dohromady jsme zahrnuli 139 fakult veřejných VŠ České republiky a 43 soukromých VŠ.
Statistická data byla získána ze dvou zdrojů. Z UIV (Ústav informací ve vzdělání) data o uchazečích a přijatých studentech, kteří se hlásili do bakalářských a magisterských programů (ne do navazujících magisterských) pro akademický rok 2008/2009 k 31. 10. 2008. Ze střediska vzdělávací politiky UK byl získán výzkum celkové úspěšnosti absolventů pro rok 2006.
Z dostupných údajů vznikly čtyři zásadní indexy, u kterých jsme sledovali, do jaké míry jsou důležité pro jednotlivé obory. Váhy pro jednotlivé indexy byly stanoveny na základě směrodatných odchylek v daném oboru tak, aby byl jejich součet roven právě jedné.
Index 1 – „živí“ přihlášení / přihlášení (zájem o fakultu).
„Živý“ přihlášený = člověk, který se fyzicky dostavil k přijímacímu řízení.
Čím více přihlášených studentů se skutečně dostaví k přijímacímu řízení, tím větší předpokládáme image fakulty.
Index 2 – přijatí / „živí“ přihlášení (obtížnost vstupních testů, kvalita studentů).
Čím méně lidí projde přijímacím testem, tím obtížnější a přísnější očekáváme zkoušky a vyšší úroveň přijatých studentů.
Index 3 – počet zapsaných / počet přijatých (konkurenceschopnost oboru).
Čím více přijatých lidí se dostaví k zápisu právě tohoto oboru, tím předpokládáme obor prestižnější (pokud se student nezapíše, předpokládáme, že dal přednost jiné fakultě).
Index 4 – (ne)úspěšnost absolventů na trhu práce (uplatnitelnost na trhu práce).
Míra celkové neúspěšnosti je definována jako podíl celkového počtu nezaměstnaných absolventů k danému okamžiku a celkového počtu absolventů, kteří úspěšně ukončili školu v předchozích dvou kalendářních letech.
Na základě uvedených vlastností vznikl komplexní celkový index, který zohledňoval váhu každého indexu v rámci daného oboru, tzn. v oboru ekonomie vstupoval index 4 s jinou vahou než v případě práv. Celkový index umožnil pouze seřadit jednotlivé fakulty podle jednoho „klíče“.
