Vypouštíme, oznámili vodohospodáři. Schválená dotace jim konečně umožnila pustit se naplno do boje se sinicemi v Brněnské přehradě. BRNO Jednu ze sinicemi nejzamořenějších nádrží v Evropě má pomoci vyléčit injekce od Evropské unie. Řídicí výbor Operačního programu Životní prostředí včera poslal Brněnské přehradě 160 milionů korun, historicky největší sumu na boj se sinicemi.
„Jde o první pilotní projekt svého druhu v Evropě. Mohli bychom být pro ostatní vzorem, protože u dosavadních řešení nešlo zcela vyloučit vliv použitých prostředků na životní prostředí,“ zdůraznil včera předseda krajského výboru pro životní prostředí Václav Horák.
I tak ale „zelená“ přehrada dostane jen zlomek toho, co by v ideálním případě potřebovala. Pokud by měl být zásah skutečně kompletní, bylo by třeba odtěžit i všechny nánosy ze dna. To by ale společně s uskladněním nánosů bahna stálo stovky milionů až miliardy korun.
Nynější práce na přehradě budou stát 236 milionů, chybějící část musí zaplatit brněnská radnice a hejtmanství. Mluvčí Státního fondu životního prostředí Lenka Brandtová upřesnila, že příspěvek 160 milionů je dílem i z fondu. Musí ho tak ještě potvrdit ministr životního prostředí.
Přesto už včera zahájilo Povodí Moravy odpouštění přehrady. Zpočátku nebude změna příliš patrná, hladina se kvůli zachování stability břehů nesníží o víc než čtyřicet centimetrů denně. Nakonec se ale dno přehrady odhalí v podobě, jakou lidé neznají. Plocha její hladiny se poprvé v historii zmenší na třetinu a výška vody klesne o téměř deset metrů. Obnažené břehy budou odborníci z lodí a letadel vápnit a zasypávat i jinými preparáty, aby omezili objem živin pro sinice v nánosech a ztížili přístup sinic k nim.
Ve zbývající části vody vyrostou provzdušňovací věže, které budou pod hladinu vhánět vzduch. Provzdušňování je další z forem boje proti sinicím. Podle odborníka na sinice Blahoslava Maršálka to bude ideální možnost prověřit další formy boje s rozmnoženými sinicemi - mezinárodní srovnání prokázalo, že stav brněnské nádrže patří v Evropě k nejkomplikovanějším. Zpět na původní výšku se hladina vrátí až za rok - letos tedy například nevyjede ani šest lodí brněnské přehradní flotily. A zatímco v minulých letech se mohli Brňané koupat aspoň do doby, než to hygienici zakázali, letos se nesmočí.
Přestože zákrok neznamená hromadné odtěžení sedimentů, které by stálo stovky milionů korun, vodohospodáři odvezou jejich menší, ale nejvíce kontaminovanou část - asi tři a půl tisíce kubických metrů. Zmizí především z oblasti Sokolského koupaliště a Rokle.
Současně čekají úpravy i hráz, snížené hladiny využije i společnost ČEZ k opravě elektrárny.
Až v roce 2011 se do už opět naplněné a snad čistější přehrady nastěhují dravé ryby. Štiky, sumci či boleni nahradí odlovené a vystěhované kapry a další druhy, které rozrývaly bahno na dně, což právě sinicím velmi vyhovovalo.
„Už příští rok na jaře, pokud se nestane něco mimořádného jako třeba povodně, by se hladina měla vrátit na normál a kvalita vody by měla být lepší,“ věří Horák. „Nejde však o definitivní řešení. Tím nejdůležitějším zůstává vybudování čističek odpadních vod ve více než dvou stovkách obcí v povodí,“ doplnil. Potřeba je zabránit i splavování orné půdy do Svratky.
Jedy uvnitř přehrady Toxiny, na něž se vědci zaměřují při rozborech vzorků z Brněnské přehrady: * Hepatotoxiny: mají vliv na funkce jater *Imunotoxiny a imunomodulanty: snižují imunitu, nebo naopak spouštějí alergie, ekzémy, otoky , alergické rýmy a slzení a podobně *Mutageny a genotoxiny: s vysokou potencí stimulovat 2. a 3. fázi karcinogeneze * Cytotoxiny: znemožňují správnou funkci buněk
Vydání| Tato zpráva vyšla v prvním vydání
Regionální mutace| Lidové noviny - Brno
