Stejnou žádost jako Kosovo podala k mezinárodnímu soudu i Gruzie kvůli Jižní Osetii. Ta je jednou ze dvou provincií, které formálně spadaly pod Gruzii, ale po letní válce z roku 2008 s Ruskem získaly samostatnost. Tedy samostatnost, obsadili je Rusové a dali v nich prostor separatistům, kteří vyhlásili nezávislost na Gruzii. Samostatnost Osetie nicméně dosud uznalo jen Rusko a další tři poněkud obskurní sympatizanti (Venezuela, Nikaragua a Nauru), zatímco v případě Kosova se za vyhlášení státu postavilo už 69 zemí světa, včetně Česka.
Po včerejším verdiktu mohou o něco podobného usilovat i separatisté z Kypru, Somálska, Náhorního Karabachu, Abcházie nebo z Podněstří. Kypr je dnes rozdělen na severní a jižní část - separatistickou část na severu ovládají Turci. Somálsko se v uplynulých letech rozpadlo hned na několik států, žádný z nich se ale nedočkal mezinárodního uznání. O samostatnost by pravděpodobně usilovala přinejmenším část, která si dnes říká Somaliland.
Náhorní Karabach je pozůstatkem škod napáchaných Sověty -jde o region, o který vedou dlouholetý spor Arménie a Ázerbájdžán a jehož situaci se už ve 20. letech snažila autoritativně vyřešit vláda Sovětského svazu. V 90. letech o něj svedly Ázerbájdžán s Arménií válku a dnes je území pod vojenskou kontrolou Arménů. Republiku, vyhlášenou místními Armény na území Karabachu a přilehlého koridoru k Arménii, mezinárodně nikdo neuznal. Abcházie řeší stejný problém jako Jižní Osetie - i ona se chce odtrhnout od Gruzie a i ji uznalo zatím jen Rusko spolu s Venezuelou, Nikaraguou a Nauru. Podněstří, ležící na východních hranicích Moldavska s Ukrajinou, vyhlásilo samostatnost po válce v roce 1992, ale neuznal ji dosud jediný členský stát OSN.
Ke zmiňovaným separatistům se mohou přidat další, například ze Španělska - v poslední době tam vyhlášením samostatnosti vyhrožovali hlavně Katalánci.
