BRUSEL Státy Evropské unie už vědí, co musejí udělat, aby zásadně snížily emise skleníkových plynů. Loni se lídři unie shodli, že do roku 2020 omezí emise CO2o dvacet procent a pětinu energie budou vyrábět obnovitelné zdroje. Eurokomisaři k tomu včera představili návrhy konkrétních zákonů.
Bojovalo se o ně do poslední minuty: komise čelila intenzivnímu průmyslovému a vládnímu lobbingu, protože za zmíněnými čísly se skrývají náklady pro ekonomiky jednotlivých států. Chudší a nové země, a jmenovitě pak Česko, z toho vyšly relativně dobře: ponesou menší břemeno než bohatší sousedé. Největší změna se týká emisí. Současný systém, kdy stát rozdělí mezi svoje podniky určitý počet emisních povolenek - zdarma -, skončí v roce 2012 a rok poté nastane doba evropské virtuální aukce. Na ní se budou povolenky kupovat. K dispozici jich bude méně než nyní a bude o ně soutěžit více podniků, nově například aerolinky a rafinerie.
Menší firmy v postkomunistických zemích, které zůstanou ušetřeny povolenek, budou naopak moci vypouštět více emisí než nyní - v případě Česka to bude o devět procent oproti roku 2005. Komise tím odměnila odsíření země v uplynulých letech a rychlý růst české ekonomiky. Konkrétní podobu dostal cíl o obnovitelných zdrojích. Biomasa, solární panely a větrné či vodní elektrárny dnes v unii vyrábějí průměrně 8,5 procenta veškeré energie. Procenta se ale liší stát od státu v závislosti na možnostech země a síle její ekonomiky. Komise proto dala každé zemi jinou, závaznou cifru. Česko musí v roce 2020 vyrobit 13 procent veškeré energie z obnovitelných zdrojů. Pražská vláda může být spokojená: sama se už dříve shodla na tomto čísle.
Dánská vláda a tamní firmy naopak skřípou zuby. Podniky pohrozily, že kvůli nákladům na povolenky a dalším investicím do omezených obnovitelných zdrojů přesunou výrobu vně unie. Průměrně mají zelené plány stát unii půl procenta jejího hrubého domácího produktu, tedy zhruba šedesát miliard eur ročně. Pro Švédsko ale komise vypočítala negativní dopad ve výši 0,79 procenta jeho HDP. Česko má na ekotřesku naopak vydělat: plus 0,51 procenta HDP - ročně tedy zhruba 16 miliard korun.
Šéf eurokomise José Barroso argument o ceně odmítl. Podle něj zaplatí každý člověk „tři eura týdně“ za zelenější unii. „Návrhy nás připraví na budoucnost; jsou dobré pro životní prostředí, pro evropskou ekonomiku i pro občany unie. Máme důvod být hrdí,“ řekl Barroso.
***
Návrhy jsou dobré pro životní prostředí, pro ekonomiku i pro občany unie
O autorovi| (od stálé zpravodajky LN)
