„Většina muzeí přírodních věd vypadá spíše jako „chrámy temnoty“. My jsme ale chtěli dosáhnout naprostého opaku, vytvořit místo, jímž prochází světlo, kde se člověk cítí dobře a může pozorovat přírodu,“ popsal svou vizi jednasedmdesátiletý architekt.
Přimět ke starosti o přírodu Vnitřní prostory ekologicky pojaté stavby se nacházejí pod zelenou střechou o rozloze dvou a půl hektaru, která má vynikající izolační vlastnosti. Fasáda muzea je převážně skleněná, konstrukci tvoří ocelové nosníky. Na budově je umístěno i šedesát tisíc solárních článků, které dodávají energii k provozu muzea.
„Tohle muzeum je důležitým počinem i pro příští generace. Země je zranitelná a potřebuje naši pomoc. Musíme se o přírodě víc dozvědět, začít ji mít rádi a pořádně se o ni starat,“ tvrdí Piano.
Díky zvlněné zazeleněné střeše se v parku budova zdálky téměř nedá rozeznat, uvnitř je však plná technologií a inovací, které mají přilákat i návštěvníky, jimž jinak muzea připadají nudná.
V expozici je například k vidění, jak fungují skutečné ekosystémy – pod jednu střechu umístili deštný prales, kus bažiny i korálového útesu. Krom toho je muzeum i zázemím pro vědecké výzkumy, kde mají odborníci k dispozici kolem dvaceti milionů exemplářů živočichů a rostlin.
