Strana zelených byla ustavena 9. prosince 1989 v žižkovském hotelu Tichý (dnes nežižkovsky luxusní Ariston). To bylo stylové. Zelení evokují lidi tíhnoucí k alternativě – v ekonomice, životním stylu, módě i morálce. A hotel Tichý symbolizoval mix normalizačního polosvěta a tehdejší alternativy.
Byl spjat s kapelou Garáž i Tony Ducháčkem. Už v roce 1988 psaly samizdatové Voknoviny: „V listopadu hotel Tichý vůbec nebyl tichý, ale strhla se tam rocková bouře. Jednu skladbu věnovali Ivanu Jirousovi. Tomu se říká opravdu správný rockerský postoj.“
Ale zelení, kteří tam o rok později zakládali stranu, byli z jiného těsta. Lidé v jejím vedení slibovali čisté životní prostředí a zákaz hraček napodobujících zbraně, ale místo s alternativou byli spojováni s StB. Později se stavěli i proti lustracím. Zájemci se měli hlásit v Závodním klubu pracovníků obchodu. Jaké typy tohle prostředí přitahovalo?
Ano, z tohoto milieu vzešel pozdější lídr strany Jaroslav Vlček, který se „proslavil“ v bamberské aféře a pak odešel k ČSSD. Na jeho místo nastoupil Emil Zeman, jenž si získal pověst muže, který stranu tuneloval. Po něm přišla etapa sektářských půtek za lídrů Beránka a Patočky. Jsou snad tohle kořeny, ke kterým je dobré se vracet? Pro spravedlnost dodejme, že starý dobrý hotel Tichý za to nemohl.
