Jak se z odepsaného politika stal vizionář s globálním vlivem?
Ne. Al Gore opravdu na prezidenta kandidovat nebude. Nemá to zapotřebí. Raději rozšíří vitrínu s trofejemi, kde už stojí Emmy, Oscar a Nobelova cena. A při troše štěstí ještě zbohatne na „čistých“ technologiích. Koneckonců i proto se v listopadu stal partnerem v investičním gigantu ze Silicon Valley Kleiner Perkins Caufield and Byers. Ale stejně prý děkuje za důvěru nadšenců, kteří se ho ještě pár týdnů před primárkami snaží přesvědčit, aby demokraty zachránil před údajně nevolitelnou Hillary Clintonovu.
Jen málokdo měl lepší rok než právě Al Gore. Jeho vzestup byl patrný už několik posledních let, ovšem až v roce 2007 sklidil dosud největší pocty – za film Nepříjemná pravda dostal Emmy a Oscara (i když tato cena spíš patří režisérovi dokumentu Davisi Guggenheimovi) a za přednášky, které vlastně film dokumentoval, potom i Nobelovu cenu míru. Na politika, jenž byl touto dobou před sedmi lety na odpis, to je skutečně pozoruhodný výkon.
V pětačtyřiceti letech se Albert Gore stal americkým viceprezidentem, v devětapadesáti – a v bezpečné vzdálenosti od špinavých politických vod – má ale dokonce ještě větší vliv, než měl jako zástupce Billa Clintona. Za pár let se tak může stát, že bude jeho třicetiletá politická kariéra vnímána pouze jako předehra k roli, kterou si osvojil v novém tisíciletí.
Už nyní je Gore mnohem víc „prorokem globálního oteplování“ a byznysmenem než politikem. Koneckonců nemá žádnou funkci (a o žádnou – zatím – ani nejeví zájem), zato je ředitelem televizního kanálu Current TV, šéfem společnosti Generation Investment Management, která investuje do ekologicky citlivých technologií, jedním z ředitelů počítačového gigantu Apple Inc. a neoficiálním poradcem vedení Googlu.
Alu Gorovi se podařilo na svou stranu přetáhnout mnoho bohatých a vlivných lidí – mimo jiné majitele společnosti Virgin Richarda Bransona, šéfa Applu Steva Jobse nebo zakladatele Googlu Larryho Page a Sergeye Brina. Investoři ze Silicon Valley a Wall Streetu mu nejen tleskají, jsou jeho nápady ochotni také financovat, protože podle nich mají budoucnost.
Za 100 000 USD je váš
Tajemství jeho úspěchu tkví v tom, že se mu téma globálního oteplování podařilo zpopularizovat. Při nedávném průzkumu v týdeníku The Economist například víc než polovina oslovených demokratických voličů tvrdila, že je to v současnosti největší ekologická hrozba – nebezpečnější než jedy v ovzduší a vodě nebo poškození ozónové vrstvy. A zatím se Gore vrhl na obří, mediálně vděčné projekty, jakým byl třeba hudební maraton Live Earth na začátku července, a následně vyhlásil, že s herečkou Cameron Diazovou natočí televizní soutěž 60 Seconds to Save the Earth, jíž chce získávat podporu lidí pro řešení klimatické krize.
Ke Gorovým megaprojektům je třeba přičíst globálněoteplovací obdobu soutěže X-Prize Challenge o první soukromou raketu, která dosáhne hranice vesmíru. Tentokrát spolu s Richardem Bransonem nabízejí pod hlavičkou Virgin Earth Challenge 25 milionů dolarů tomu, kdo přijde s funkční metodou, jak odstranit z atmosféry skleníkové plyny.
Rok 2007 udělal z vysloužilého politika Alberta Gora globální celebritu s obrovským kreditem, vlivem a úctyhodnými příjmy (za jednu přednášku inkasuje údajně 100 000 dolarů a přednášek už absolvoval hodně přes tisíc), ale také rostoucím zástupem nepřátel. Ti mu vyčítají zveličování hrozby globálního oteplování a demagogii. Jen málokterý však jako český prezident Václav Klaus zpochybňoval soudnost Nobelova výboru při udílení letošních cen.
