Třeba i vinice Na tolik progresivní využití zničené krajiny zatím v Česku nenarazíte. Nejčastěji používaným způsobem obnovy lomů je vznik jezer. Z vytěžené zeminy odkládané mimo důl pak vznikají oblasti, které si většinou pomůžou samy. Uchytí se tu třeba náletové dřeviny.
„Z výsypky se stane přirozená součást krajiny, která začne žít vlastním životem,“ popisuje Gabriela Benešová z těžařské skupiny Czech Coal.
Například v okolí Mostu vyrostl na výsypkách autodrom či hipodrom. Jinde vznikají poznávací stezky. Výjimkou však nejsou třeba ani vinice či sady na výsypkách.
Proces rekultivace samotného lomu začíná už v momentu, kdy se ještě těží. Na vytěžená místa je dopravována dříve odebraná vrstva hlíny. Masivnější průběh obnovy se rozjíždí v momentě, kdy lom opustí horníci i stroje. Oblast se zarovnává a na nejhlubší místa vyvěrá povrchová voda. Vznikají tak mokřady či větší vodní plochy. „Šetrnější k budoucím břehům nádrže je ale dopouštění,“ vysvětluje Benešová.
Mezi ekology se ovšem tenhle postup nesetkává s radostným přijetím. „Nikdo však nedokázal vymyslet jiné řešení, jak naložit s tak obrovskou plochou, jaká v Podkrušnohoří vznikla,“ říká v rozhovoru pro Lidové noviny Vojtěch Kotecký z Hnutí Duha.
