Už to vypadalo, že euroskeptická konkurence ODS se na pravé části politického spektra navzájem vymaže, ale vše změnil Vladimír Železný.
Jím spoluzaložená česká odnož celoevropské strany Libertas rozhodně není bez šance. Díky prezidentu Václavu Klausovi je tato strana u nás známa dokonce i v situaci, kdy byla teprve registrována na ministerstvu vnitra. Tedy už dnes je na tom lépe než konkurenční Machova SSO.
Minimu potenciálních voličů je zatím známo, že Libertas reprezentuje proevropské postoje a její odpor k Lisabonské smlouvě není odůvodněn odporem k hlubší integraci kontinentu. Tato okolnost poskytuje panu Železnému obrovské manévrovací možnosti, tedy lákat ty, jimž se Lisabonská smlouva nelíbí pro způsoby, jimiž je prosazována, a zároveň vidí ve sjednocené Evropě budoucnost.
Vladimír Železný již několikrát prokázal, že má-li platformu, není pro něj dobrý volební výsledek problémem. Dalším bonusem, mimo solidní zázemí v nadnárodní straně, je i fakt, že většinu skandálů a soudních sporů má za sebou. Na druhé straně neslavná arbitrážní historie i fakt, že v žádném uskupení, v němž nešéfoval, nevydržel dlouho, jsou též výmluvné. Železného zápas o budoucnost s vlastní minulostí začíná. Ale jen připustí-li Declan Ganley, aby vedl českou kandidátku.
Čtěte „Souboj...“ na str. 1 a 6
