Železný bydlí v centru Bruselu nedaleko evropských institucí a blízko prestižní avenue Palmerston, kde stojí i Pražský dům. Proč se ale vlastně stěhoval, je záhada.
Trvalý přesun do Bruselu je totiž mezi europoslanci mimořádně vzácný. On sám to vysvětluje slovy: „Vzhledem ke skutečnosti, že pobývám více než 183 dnů v roce s ohledem na plnění povinností poslance Evropského parlamentu na území Belgie, platí pravidlo EU, že občan má mít trvalý pobyt v místě svého převažujícího pobytu. Na mém postavení vůči českým orgánům se vůbec nic nemění,“ uvedl.
Prohlášení Železného ale zdaleka vše nevysvětluje a na detailnější otázky europoslanec neodpověděl. Zvláštní je například to, že by měl Železný kvůli svému poslancování trávit v Bruselu každoročně 183 dní – tedy celý půlrok. Průměrný europoslanec totiž v Bruselu pracuje pouhých devět dní v měsíci.
Nabízí se třeba daňové důvody, ty ale za odchodem Železného asi nebudou. Belgie totiž patří do první trojky zemí unie, které mají nejvyšší daň z příjmu.
A důvodem zřejmě nejsou ani trestní kauzy Železného, za které mu v Česku hrozí léta vězení. Mezi Belgií a Českem totiž platí dohoda o právní pomoci, a Železný by tak mohl své procesy teoreticky snad jen zdržovat, třeba pomalým doručováním různých písemností. To potvrdil i mluvčí belgického premiéra Olivier Halspeens. „Vidím tu jen tuto technickou stránku věci. Česká a belgická justice jinak spolupracují velmi dobře. Belgie rozhodně není soudní ráj,“ řekl mluvčí LN.
Podobný názor má i český advokát Tomáš Bouzek a také „Železného“ soudce Dušan Paška. „Pro mě to žádný problém není. Já jsem hlavní líčení nařídil podle toho, co mi pan Železný sdělil. Kdy bude mít čas, kdy nebude v Bruselu a kdy nebude na žádném jednání,“ vysvětluje Paška.
Pozoruhodné je, že se Železný o Bruselu a Belgii v minulosti vyjadřoval velmi hanlivě. Například v rozhovoru pro LN v roce 2005 prohlásil, že Belgie je „špinavá a líná země“ a samotný Brusel „nezajímavé, neuspořádané“ město.
Pokud by Železný žil v Belgii i v roce 2009, v době voleb do Evropského parlamentu, musel by se ucházet o znovuzvolení u Belgičanů, nikoliv u Čechů. Podle pravidel unie se totiž mandát europoslance vztahuje k jeho trvalému bydlišti.
