BRNO Fenomén, který si v Brně fotí japonští turisté i návštěvníci z jiných měst. Zelný trh v Brně je s desítkami prodejních míst zřejmě největší prodejnou ovoce a zeleniny pod širým nebem v republice - a nyní ho čekají rozsáhlé změny. Mělo by ubýt aut, změnit se struktura náměstí. Ale zůstat má samotné tržiště, které podle historiků funguje už sedm století.
Pět návrhů je hotových, ale zatím zůstávají tajné. Rozhodování začne za dva týdny. „Porota řekne, co dál. Zda se vybere jeden návrh, či se do toho nejlepšího začlení nějaké prvky z těch ostatních,“ říká náměstek primátora Martin Ander. Do konce roku by měla být budoucí podoba Zelného trhu jasná. Termín přestavby ale závisí na opravách dalších ploch v centru. „Stavební povolení by mohlo být k dispozici v roce 2010,“ tvrdí Ander.
Do podoby náměstí by měli mít možnost mluvit i sami Brňané prostřednictvím výstavy, která začne na začátku října v Urbancentru. Připomene tradiční babky Líšňačky, které na tržišti nabízely své produkty, ale i Leoše Janáčka, jenž na náměstí do notových sešitů zaznamenával melodii moravských nářečí. Odborníci počítali, kdo a kam přes náměstí chodí Představitelé radnice Brna-střed připomínají specifičnost prostranství. „Potřebuje intenzivní úklid, dobré zásobování, ale i dobrý pohyb lidí,“ poznamenal starosta Libor Šťástka. Lépe se musí otevřít cesta ke kašně Parnas, ale nesmí ohrozit samo tržiště. „Jeho zrušení by byla politická sebevražda,“ podotýká s úsměvem.
Brněnské tržiště je jedním z posledních, která v tuzemsku takto zůstala zachována. Najít nynější podobu a nenechat zemědělce vytlačit jinými prodejci nebylo jednoduché ani právně: tržní řád proto jmenovitě určuje, co se na Zelném trhu prodávat smí. Většinu míst by měli obsadit samopěstitelé, počítá se i s místy pro ty, kdo se prodejem vyloženě neživí, ale jen potřebují prodat přebytky ze zahrádky.
Práci architektů navíc letos v létě předcházel největší průzkum, jaký trh zažil. Zástupci Nadace Partnerství po několik týdnů počítali, kudy po náměstí lidé chodí, co jim brání v cestě či co by si přáli na ploše doplnit. Podle nich lidé na náměstí nejčastěji vstupují ze Starobrněnské ulice a z Masarykovy, cesty jim často blokují mohutná parkoviště po stranách náměstí. Tvůrci průzkumu doporučují například současných 77 parkovacích míst postupně rušit a místo nich doplňovat lavičky či netradiční herní prvek, jakým může být například historický kolotoč.
Oprava Zelného trhu souvisí také se zpřístupňováním podzemí a s budováním podzemních garáží pro hotel budovaný uvnitř Cyrilometodějské záložny, kde roky působila právnická fakulta.
Květiny by mohly přejít na Dominikánské náměstí Opravy ale závisejí ještě na dalším faktoru: rekonstrukci Dominikánského náměstí. Tam by totiž architekti rádi viděli i malý květinový trh, takže by se tam mohla přesunout i část tohoto sortimentu právě ze „Zelňáku“. Samo tržiště však ze „Zelňáku“ nezmizí, maximálně změní svou podobu a možná i podobu stánků.
Regionální mutace| Lidové noviny - Brno
