„Prezident republiky předal ministru spravedlnosti podnět k prověření skutečností, nasvědčujících spáchání trestného činu sabotáže, ke kterému mohlo dojít v souvislosti s onemocnění prezidenta republiky v období od září do listopadu 2021,“ uvedl Hrad v tiskovém prohlášení.
V dokumentu se upozorňuje, že „podnět není veden snahou drakonického postihu konkrétních osob, ale v rámci ústavních kautel k prověření a objasnění situace“.
Ministr spravedlnosti oznámil, že Zemanův podnět postoupí příslušným orgánům. „Podnět ještě dnes předám nejvyššímu státnímu zástupci Igoru Střížovi k dalšímu řízení, neboť k jeho prověření nemám žádnou pravomoc,“ sdělil Blažek.
Právník Hradu Marek Nespala doplnil, že Zeman nepodal trestní oznámení, které původně avizoval. Nyní je na ministru spravedlnosti a případně orgánech činných v trestním řízení, jak s věcí naloží. Zda podnět směřuje na konkrétní lidi a na které, nechtěl Nespala komentovat. Zeman se v minulosti v této souvislosti zmiňoval o předsedovi Senátu Miloši Vystrčilovi (ODS) nebo nezávislém senátorovi Pavlu Fischerovi.
Podle mluvčího prezidentské kanceláře Jiřího Ovčáčka se o Zemanově zdravotním stavu šířily od samého počátku lživé informace. Ty podle něho „iniciovaly proces, který by nejvýznamnějšího reprezentanta suverénu lidu měly zbavit jeho ústavních pravomocí, čímž mělo dojít k poškození ústavního zřízení České republiky, a to za zneužití postavení osob z řad lékařů, některých senátorů a dokonce i akademické obce“.
Advokát a senátor Václav Láska (Senátor 21) označil podnět po právní stránce za „fakt nesmysl“. Zemanův postup považuje za „trošku zbabělý“ vzhledem k tomu, že prezident nepodal trestní oznámení, jak původně sliboval. Blažek podle senátora nemůže udělat nic jiného než podnět postoupit policii k prošetření, zda nebyl spáchán trestný čin.
Láska uvedl, že se plánuje přiznat, že chtěl prezidentovy pravomoci přenést na další ústavní činitele. Neplánoval to ale jako sabotáž, ale jako postup podle ústavních pravomocí vzhledem k tomu, že Zeman nebyl po určitý čas podle lékařů schopen vykonávat žádné pracovní povinnosti.
Prezident Zeman nebyl podle ÚVN schopen vykonávat žádné pravomoci:
18. října 2021 |
Debaty o aktivaci článku začaly zprávou z ÚVN
Miloš Zeman byl hospitalizován do Ústřední vojenské nemocnice 10. října. V posledních dvou týdnech před hospitalizací byl podle Hradu nemocný.
Debaty o aktivaci článku 66 a odebrání prezidentových pravomocí nastartovala zpráva Ústřední vojenské nemocnice, kterou si vyžádal předseda Senátu Miloš Vystrčil asi týden po hospitalizaci prezidenta. „Dle názoru Ústřední vojenské nemocnice není Miloš Zeman, prezident republiky, v současné době ze zdravotních důvodů schopen vykonávat žádné pracovní povinnosti,“ uvedl 18. října předseda Senátu.
O aktivaci článku 66 hovořily také tehdejší opoziční strany. „Článek 66 slouží k situaci, do které jsme se dostali. Pokud podle dopisu z ÚVN není a nejspíš ani nebude prezident schopen vykonávat své pravomoci, musíme tyto pravomoci rozdělit mezi jiné ústavní činitele, aby nedošlo k paralýze země,“ uvedla ve stejný den předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová.
O dočasném odebrání pravomocí jednala senátní komise pro Ústavu, která čekala na vyjádření lékařského konzilia. Nakonec se článek 66 neaktivoval. Podle předsedy Senátu Miloše Vystrčila k převodu pravomocí nebyl důvod. Vyjádření konzilia podle Vystrčila znamenalo, že Zeman „některé pracovní povinnosti je schopen vykonávat, to znamená minimálně ty nejdůležitější,“ uvedl Vystrčil 5. listopadu.
Prezidentovu přesnou diagnózu se s ohledem na lékařské tajemství veřejnost nikdy nedozvěděla. Lékaři nutnost péče zdůvodnili komplikacemi spojenými s chronickým onemocněním prezidenta. Zeman později opakovaně mluvil o tom, že trpěl nechutenstvím. Člen prezidentova lékařského konzilia, chirurg Pavel Pafko v době hospitalizace řekl, že Zeman má chronické jaterní onemocnění, a naznačil, že jde o cirhózu jater.
