„Cílem přijatého a v původním vládním návrhu obsaženého opatření je především úspora výdajů státního rozpočtu na letošní rok ve výši 14 miliard, které má být dosaženo snížením příjmů veřejného zdravotního pojištění, a to v důsledku zmrazení platby za takzvané státní pojištěnce na úroveň roku 2021,“ zdůvodnil v dopise předsedkyni Poslanecké sněmovny Markétě Pekarové Adamové Zeman.
Podle něj by opatření za současné nepříznivé ekonomické situace mělo negativní dopad na kvalitu a dostupnost zdravotní péče. Stejně, podle slov Zemana, argumentují i zástupci České lékařské komory, kteří nesouhlas se snižováním výdajů na zdravotnictví odůvodňují zejména vysokou mírou inflace a tím, že epidemie covidu-19 ještě zdaleka neskončila.
Zeman tvrdí, že předložené důvody budou poskytovatelé zdravotních služeb muset v současnosti, ale i v následujícím období řešit. Zároveň upozornil na skutečnost, že novelu zákona ve Sněmovně kritizovala řada poslanců:
„Vážné argumenty vznesla ve svých vystoupeních v Poslanecké sněmovně i řada poslanců – lékařů, uvědomujících si složitost současné i budoucí situace ve zdravotnictví a poukazujících na to, že přijatá zákonná úprava ohrožuje zachování kvality a dostupnosti zdravotní péče a vůbec neřeší jejich nezbytné zlepšování.“
Prezident republiky vetoval zákon o pojistném na veřejné zdravotní pojištění.
“Jde o opatření, které za současné nepříznivé ekonomické situace bude mít negativní dopad na kvalitu a dostupnost zdravotní péče,” uvedl prezident republiky.
Podrobnosti: https://t.co/VL9b0NKQdH
Vláda s vetem nesouhlasí
„Jak již vláda opakovaně ubezpečila, změna výše plateb nebude mít negativní vliv ani na kvalitu ani na dostupnost zdravotní péče pro občany, protože zdravotní pojišťovny mají k dispozici desítky miliard v rezervách. Pan prezident se tedy mýlí a jeho veto vládní koalice ve sněmovně přehlasuje,“ uvedla v reakci na Zemanovo veto předsedkyně Poslanecké sněmovny Pekarová Adamová. Připomenula, že zákon zavádí pravidelnou valorizaci platby za státní pojištěnce. Ta je nesmírně důležitá právě pro zajištění stabilního a předvídatelného financování zdravotnictví a tedy jeho kvalitu i dostupnost, míní.
Podle poslance KDU-ČSL Toma Philippa, který je předsedou správní rady největší Všeobecné zdravotní pojišťovny, čekali zdravotníci na automatickou valorizaci desetiletí. „A navíc tím (prezident) podrazil i pacienty, kteří jen v roce 2024 přijdou o možná až 20 miliard. Věřím, že se nám s kolegy podaří jeho veto přehlasovat,“ uvedl na Twitteru.
Opravdu prezident nechce pravidelnou valorizaci platby za státní pojištěnce?
To zdravotníky teda pěkně podrazil! Na toto čekali desetiletí!
A navíc tím podrazil i pacienty, kteří jen v roce 2024 přijdou o možná až 20 miliard!
Věřím, že se nám s kolegy podaří jeho veto přehlasovat https://t.co/NpSldPVDKu
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) hájil snížení plateb tím, že letos výše úhrad vycházela z pesimistických ekonomických prognóz, které nenastaly. Na Twitteru uvedl, že veřejné zdravotní pojištění mělo v prvním pololetí zisk šest miliard korun a zůstatky na účtech téměř 60 miliard. Také podle něj sněmovna veto přehlasuje.
Podle ministerstva zdravotnictví novela péči neohrozí. „Tento návrh nebude mít žádný negativní vliv na dostupnost a kvalitu zdravotní péče,“ uvedl mluvčí ministerstva zdravotnictví. Novela zákona o státním rozpočtu podle něj ještě letos počítá pro zdravotnictví s dalšími finančními prostředky.
Prezident Zeman vetoval zákon a plně převzal lživou argumentaci opozice o ohrožení lékařské péče. A jaká jsou fakta o veřejném zdravotním pojištění? Za 1.pololetí zisk 6 mld, zůstatky na účtech téměř 60 mld. Řešení: Zemanovo veto přehlasujeme.
Mluvčí největší Všeobecné zdravotní pojišťovny Viktorie Plívová na dotaz ČTK sdělila, že vzhledem k jasnému stanovisku vládní koalice pojišťovna v hospodaření pro rok 2022 počítá s naplánovanými dopady předložené novely.
Opozice zamítnutí vítá
„Je to od pana prezidenta správné rozhodnutí. Snaha vládní koalice sebrat zdravotnictví čtrnáct miliard je totiž neuvěřitelně nezodpovědná a hloupá. Na peníze jim chce sahat v době, kdy náklady nemocnicím dramaticky stoupají kvůli drastickému zdražování energií,“ vyjádřil se předseda hnutí ANO a expremiér Babiš. I během koronavirové pandemie se podle něj potvrdilo, jak je důležité, že je české zdravotnictví na vysoké úrovni, a že se v této oblasti nemá a nemůže šetřit.
Jeho vláda podle něj za nepříznivé ekonomické situace logicky připravila na letošní rok další navýšení platby za státního pojištěnce. „Současná vláda ho ale škrtla, což bude mít negativní dopad na kvalitu a dostupnost zdravotní péče,“ doplnil Babiš.
„Vláda by se teď měla chytit za nos a přiznat si, že brát nyní zdravotnictví čtrnáct miliard, je nebetyčná hloupost. Hlavně to ale skutečně ohrožuje kvalitu a dostupnost zdravotní péče. V tom se s panem prezidentem shodujeme,“ uvedla exministryně financí Schillerová. Podle ní jde o absurdní krok kabinetu. „Šetření je to totiž jen na papíře, protože ministr (financí Zbyněk) Stanjura si jen přendá peníze z jedné kapsy do druhé. Sebere je ale na tom nejcitlivějším místě,“ doplnila bývalá šéfka státní kasy.
Šéf SPD Okamura uvedl, že je rád, že prezident vidí zákon stejně jako hnutí, které hlasovalo ve Sněmovně proti. „Vláda Petra Fialy zhoršuje dostupnost zdravotní péče pro naše občany a pracovní podmínky zdravotníků, míní.
Podle Schillerové se sice podařilo koalici přesvědčit, aby do návrhu přidala valorizační mechanismus, vláda ale chce začít na „naprosto nedostatečném základu“. „Na částku, kterou ještě vláda Andreje Babiše schválila pro letošní rok, se dostaneme někdy za dva roky. A to je při současné inflaci a růstu cen energií pro naše zdravotnictví smrtící,“ dodala Schillerová.
Novela by měla po lednovém zvýšení snížit po zbytek roku platby státu do zdravotnictví za důchodce, děti, studenty nebo nezaměstnané. Stát by tím měl za celý letošek odvést do veřejného zdravotního pojištění za každého svého pojištěnce v průměru stejný objem peněz jako loni.
Ministr financí Zbyněk Stanjura hájil snížení plateb tím, že letos výše úhrad vycházela z pesimistických prognóz, které nenastaly. Systém veřejného zdravotního pojištění byl podle ministra v pololetí v přebytku zhruba 6,5 miliardy korun.
Stát platí od ledna za každého svého pojištěnce z rozhodnutí bývalého kabinetu 1967 korun měsíčně, o 200 korun víc než loni. Podle novely by platby měly klesnout na pět měsíců na 1487 korun tak, aby průměr za celý rok odpovídal loňské částce.
Podle novely by od roku 2024 zároveň měla být zavedena automatická valorizace zdravotních plateb státu. Měla by vycházet z měsíční částky 1900 korun na pojištěnce, kterou by stát odváděl příští rok.
