"Navrhnu vám dnes při večeři, ale zejména zítra na druhém plenárním zasedání, abychom zvážili možnost, čím by Východní partnerství mohlo přispět k deeskalaci konfliktu na Ukrajině, kde podle mého názoru hrozí buď zahraničí invaze, nebo občanská válka," prohlásil Zeman. V této souvislosti připomněl občanskou válku, která vypukla v 90. letech v bývalé Jugoslávii a vyvrcholila rozpadem této země.
"Jedna z možností, která může být předmětem naší diskuse, je nabídka Východního partnerství na zprostředkování dobrých služeb. Nabídka, kterou by ovšem musely přijmout obě strany a která nemůže být jakýmkoli způsobem vynucována," navrhl Zeman, který prý možnost zprostředkování předem konzultoval i s předsedy obou komor českého Parlamentu, a ti tuto myšlenku podpořili.
Zeman nechce přihlížet konfliktu
"To nejhorší, co bychom mohli udělat, je přihlížet konfliktu, který se rozhořívá blízko nás. A kdyby tento konflikt dostoupil intenzity, kdy by na obou stranách byly tisíce mrtvých, tak už žádná preventivní akce a žádné dobré služby nepomohou," dodal český prezident.
Do projektu Východního partnerství EU se v roce 2009 během českého předsednictví unii zapojily kromě Ukrajiny také Bělorusko, Moldavsko, Arménie, Gruzie a Ázerbájdžán. Cílem programu je rozšířit spolupráci EU s těmito postsovětskými republikami a nabídnout jim možnost politického a hospodářského sblížení s unií. K jednáním o výsledcích prvních pěti let fungování tohoto projektu a jeho budoucnosti přijeli do Prahy prezidenti většiny účastnických států programu a šéfové států dalších zemí střední a východní Evropy.
Zeman v úvodním projektu vyjádřil přesvědčení, že Východní partnerství bude dlouhodobým, a ne jen krátkodobým projektem. Východní partnerství podle něj není "žádná přípravka do Evropské unie", ale chápe ho jako součást evropské politiky dobrého sousedství.
