Až později se ukázalo, že smrt jen předstíral, aby mohl utéct (údajně před vdavekchtivou ženou) do zahraničí, konkrétně do Bulharska. A v Sofii si pod pseudonymem Emil Kozák vedl stejně dobře - stal se dopisovatelem mnoha zahraničních agentur a bývá dokonce označován za zakladatele bulharské žurnalistiky.
Emil Čermák však nebyl jediným úspěšným Čechem, který se na konci 19. století, po vymanění Bulharska z osmanské nadvlády, usadil v této balkánské zemi. Tato doba je totiž často označována dokonce jako „česká invaze do Bulharska“. Češi se zde podíleli na budování školství, justice i kulturních institucí. Například Konstantin Jireček byl v letech 1881 až 1882 dokonce bulharským ministrem školství. Jirečkovi bratranci Karel a Hermenegild Škorpilové zase prováděli v Bulharsku rozsáhlé archeologické vykopávky a objevili tak první bulharské hlavní město Plisku. Češi ale i zakládali parky, stavěli železnice a jako podnikatel se zde proslavil i Bohdan Prošek, zakladatel pivovaru v Sofii. Neméně známí byli i malíři Jan Mrkvička a Jaroslav Věšín.
O půl století později začali Češi do Bulharska jezdit nikoli za prací, ale za odpočinkem. Byli to právě čeští turisté, kteří totiž objevili pobřeží Bulharska jako vhodné pro rekreaci. Na dovolenou k Černému moři Češi jezdí již od roku 1948 (do prvních dřevěných hotelů Čedoku v tehdejším letovisku Družba). Bulharsko navíc bylo jednou z mála zemí, kam se za dob socialismu dalo vycestovat. V 80. letech proto na pobřeží příjíždělo až rekordních 400 tisíc tehdy Čechoslováků. O několik let později ale zájem o tuto balkánskou zemi opadl. Nyní se však Češi začali opět vracet. Důvodem je zejména stále se zvyšující kvalita služeb, nové hotely i levné jídlo a pití. „Letos s námi bylo v Bulharsku 35 tisíc klientů, je to asi o deset procent více než loni,“ říká Zdeněk Marek, ředitel cestovní kanceláři Alexandria. „V Bulharsku je totiž pro Čechy nejlepší kombinace ceny a kvality. A hlavně se tam domluví, a to dělá strašně moc.“
Bulharským lákadlem však není jen moře, ale jsou to i hory. Stále více lidí si začíná oblibovat moderní středisko v Bansku v pohoří Pirin, lyžovat se ale dá i v jiných bulharských horách a třeba i nedaleko Sofie v pohoří Vitoša.
Bulharsko je nyní pro Čechy ale zajímavé nejen turisticky, ale i investičně. Čeští občané v této zemi nakupují stále více nemovitostí a podle realitních expertů Bulharsko dokonce představuje jeden z nejperpektivnějších trhů pokud jde o rekreační bydlení. I kvůli jazykové blízkosti si tuto zemi oblíbilo množství českých firem. „Po roce 2000 tam začal takový boom našich úspěšných investičních příležitostí,“ říká Petr Vávra z českého ministerstva průmyslu a obchodu. V Bulharsku působil několik let jako obchodní rada na velvyslanectví a proto mohl vývoj českých investic v Bulharsku sledovat zblízka. „V roce 2004 přišel ČEZ a to byla jedna z nejpovedenějších privatizací z hlediska organizace i z hlediska výsledku,“ dodává Vávra.
Dnes je ČEZ v Bulharsku v energetice největším investorem. „Podle toho, co uvádějí firmy se objem investic v Bulharsku pohybuje okolo 600 až 700 milionů eur, to je hrubý odhad,“ uvádí Vávra. Vstup Bulharska do Evropské unie přinese nejen odpadnutí všech bariér, ale i mnohem větší konkurenci. Petr Vávra se však o osud českých firem nebojí. „Nic dramatického by to pro naše firmy znamenat nemělo. Určitě to nebude tak, že od prvního ledna se nebudou stačit divit, co se bude dít. Vzájemná spolupráce a obchod spíše dostanou ještě větší drive,“ uzavírá Vávra.
Emil Čermák však nebyl jediným úspěšným Čechem, který se na konci 19. století, po vymanění Bulharska z osmanské nadvlády, usadil v této balkánské zemi. Tato doba je totiž často označována dokonce jako „česká invaze do Bulharska“. Češi se zde podíleli na budování školství, justice i kulturních institucí. Například Konstantin Jireček byl v letech 1881 až 1882 dokonce bulharským ministrem školství. Jirečkovi bratranci Karel a Hermenegild Škorpilové zase prováděli v Bulharsku rozsáhlé archeologické vykopávky a objevili tak první bulharské hlavní město Plisku. Češi ale i zakládali parky, stavěli železnice a jako podnikatel se zde proslavil i Bohdan Prošek, zakladatel pivovaru v Sofii. Neméně známí byli i malíři Jan Mrkvička a Jaroslav Věšín.
O půl století později začali Češi do Bulharska jezdit nikoli za prací, ale za odpočinkem. Byli to právě čeští turisté, kteří totiž objevili pobřeží Bulharska jako vhodné pro rekreaci. Na dovolenou k Černému moři Češi jezdí již od roku 1948 (do prvních dřevěných hotelů Čedoku v tehdejším letovisku Družba). Bulharsko navíc bylo jednou z mála zemí, kam se za dob socialismu dalo vycestovat. V 80. letech proto na pobřeží příjíždělo až rekordních 400 tisíc tehdy Čechoslováků. O několik let později ale zájem o tuto balkánskou zemi opadl. Nyní se však Češi začali opět vracet. Důvodem je zejména stále se zvyšující kvalita služeb, nové hotely i levné jídlo a pití. „Letos s námi bylo v Bulharsku 35 tisíc klientů, je to asi o deset procent více než loni,“ říká Zdeněk Marek, ředitel cestovní kanceláři Alexandria. „V Bulharsku je totiž pro Čechy nejlepší kombinace ceny a kvality. A hlavně se tam domluví, a to dělá strašně moc.“
Bulharským lákadlem však není jen moře, ale jsou to i hory. Stále více lidí si začíná oblibovat moderní středisko v Bansku v pohoří Pirin, lyžovat se ale dá i v jiných bulharských horách a třeba i nedaleko Sofie v pohoří Vitoša.
Bulharsko je nyní pro Čechy ale zajímavé nejen turisticky, ale i investičně. Čeští občané v této zemi nakupují stále více nemovitostí a podle realitních expertů Bulharsko dokonce představuje jeden z nejperpektivnějších trhů pokud jde o rekreační bydlení. I kvůli jazykové blízkosti si tuto zemi oblíbilo množství českých firem. „Po roce 2000 tam začal takový boom našich úspěšných investičních příležitostí,“ říká Petr Vávra z českého ministerstva průmyslu a obchodu. V Bulharsku působil několik let jako obchodní rada na velvyslanectví a proto mohl vývoj českých investic v Bulharsku sledovat zblízka. „V roce 2004 přišel ČEZ a to byla jedna z nejpovedenějších privatizací z hlediska organizace i z hlediska výsledku,“ dodává Vávra.
Dnes je ČEZ v Bulharsku v energetice největším investorem. „Podle toho, co uvádějí firmy se objem investic v Bulharsku pohybuje okolo 600 až 700 milionů eur, to je hrubý odhad,“ uvádí Vávra. Vstup Bulharska do Evropské unie přinese nejen odpadnutí všech bariér, ale i mnohem větší konkurenci. Petr Vávra se však o osud českých firem nebojí. „Nic dramatického by to pro naše firmy znamenat nemělo. Určitě to nebude tak, že od prvního ledna se nebudou stačit divit, co se bude dít. Vzájemná spolupráce a obchod spíše dostanou ještě větší drive,“ uzavírá Vávra.
