Navíc má většinu největšího tržiště v zemi rozdělenou několik firem. Agrární komora chystá „konkurenční“ podnik. BRNO Rajčata z Polska, hrozny z Itálie, brambory ze Slovenska. I tak vypadá Zelný trh, se svými desítkami stánků největší podobné tržiště na Moravě. Zástupci agrární komory proto chtějí regionální produkty nabízet na jiném místě.
„Zelňák ztratil svoje původní kouzlo. Zmodernizoval se, čemuž rozumím, ale neprodávají tam ti, kteří to vyprodukují, vypěstují nebo vyrobí, ale především obchodníci, kteří jen někde nakoupí,“ tvrdí předseda regionální agrární komory Václav Hlaváček.
Proto již delší čas hledali místo pro farmářské trhy podle svých představ. Mnohde nebylo možné vyřešit například přístup prodejců k elektřině či vodě. „Nyní chceme využít nabídky ministerstva zemědělství a pro trhy využít parkoviště v Kotlářské 53. Prodávat se tu bude na podzim počínaje 24. zářím každý pátek odpoledne,“ oznámil Hlaváček. Svoje produkty, například zeleninu, sýry či uzeniny by mělo do Brna jezdit prodávat kolem dvou desítek regionálních farmářů. „Vítají to. Nevyhovuje jim prodávat prostřednictvím supermarketů, kde se ztrácí originalita výrobku i jeho čerstvost. Současně si chceme ověřit, zda veřejnost bude mít o takovýto nákup zájem,“ doplnil. Pokud ano, je komora prý připravena vybudovat tržnici podobně jako je tomu v Bratislavě.
Změnu situace na Zelném trhu slibuje starosta Brna-středu Libor Šťástka. „Problém je ale v tom, že magistrát plánuje přestavbu náměstí a stále není jasné kdy. Ani to, jak zahrne budovu tržnice, která potřebuje přebudování,“ poznamenal. Zanedlouho začnou přijímat žádosti o právo prodávat na tržišti v příštím roce. „Zůstanou stánky vyhrazené výhradně pro drobné pěstitele tak, jak je tomu nyní. A o ostatní plochy se mohou ucházet sdružení či firmy,“ podotkl.
Problém je v tom, že pokud někdo získá oprávnění k záboru plochy na trhu, zatím bylo obtížné jej časově vymezit. Šťástka by rád změnil tržní řád tak, aby bylo možné kromě výpěstků nabízet i další produkty zemědělců, například sýry či klobásy. „Zásadní je souhlas hygieniků a potravinářů,“ dodal. Tržní řád blokuje na náměstí možnost prodávat jiné zboží, brání tak například tomu, aby náměstí zabrali obchodníci s textilem.
Zkušební vlaštovku v prodeji regionálních produktů ale poněkud překvapivě vypustí někdo jiný: hotel Santon u Brněnské přehrady. Na jeho parkovišti se pod záštitou regionální agrární komory farmářské trhy poprvé uskuteční již tuto neděli a poté ještě 3. a 17. října. „Přihlášených je na 25 farmářů, předpokládáme, že nakoupit si přijde kolem dvou až tří tisíc lidí,“ plánuje ředitel Hynek Dvořáček. Budouli trhy úspěšné, od jara se u přehrady, oblíbeného víkendového výletního místa, rozjedou znovu.
***
TRADICE
Zelný trh využíval i Leoš Janáček Tržiště na Zelném trhu podle historiků funguje už sedm století, jeho provoz neukončila ani doba socialismu, kdy plocha nesla název náměstí 25. února. Náměstím s kašnou Parnas v jeho středu a domy, které je lemují, současně kráčely dějiny v různých typicky brněnských podobách. Od návštěvy jedenáctiletého Mozarta, který koncertoval v Redutě, až po babky Líšňačky, které na tržišti nabízely své produkty, či skladatele Leoše Janáčka, který tam do notových sešitů zaznamenával melodii moravských nářečí.
Vydání| Tato zpráva vyšla v prvním vydání
Regionální mutace| Lidové noviny - Brno
