Afghánský prezident Hamíd Karzáí hostil v Kábulu politiky z více než 70 zemí světa. Řekl jim, že Afghánci chtějí převzít kontrolu nad zemí nejpozději do konce roku 2014.
KÁBUL/PRAHA Afghánci si stanovili ambiciózní cíl: jejich armáda a policie by měly do konce roku 2014 převzít kontrolu nad zemí. S konkrétním datem přišel afghánský prezident Hamíd Karzáí a zahraniční účastníci konference o Afghánistánu mu tento plán, i když s některými výhradami, schválili.
V Kábulu se včera sešli zástupci více než 70 zemí, mezi nimi i český ministr zahraničí Karel Schwarzenberg. Vedle bezpečnostních otázek probírali i rozdělování zahraniční pomoci či ženská práva.
„Afghánské národní bezpečnostní síly by měly do konce roku 2014 podnikat vojenské operace ve všech provinciích,“ citovala ze závěrečného komuniké agentura Reuters. V některých oblastech by měli afghánští vojáci a policisté přitom začít fungovat již letos. Podle britského premiéra Davida Camerona jde o „realistický cíl“. Nicméně vzhledem k tomu, jaká vážná bezpečnostní situace v zemi dosud panuje, je zatím ve hvězdách, zda se ho podaří opravdu splnit.
Jak totiž zdůraznil šéf NATO Anders Fogh Rasmussen, předání kontroly nad zemí bude záviset na „panujících podmínkách, nikoli na harmonogramu“. „Naše mise skončí tehdy a jedině tehdy, až si Afghánci budou schopni zajistit bezpečnost sami,“ prohlásil Rasmussen. „Přechod bude postupný na základě střízlivé analýzy politické a bezpečnostní situace a s cílem dosáhnout toho, aby byl nezvratný. Až to skončí, mezinárodní síly neodejdou. Jednoduše převezmou podpůrnou roli,“ dodal šéf NATO. Podobně se vyjádřil ve svém vystoupení i šéf české diplomacie. V současné době slouží v Afghánistánu přes 500 českých vojáků, většina z nich v provincii Lógar. „Předávání zodpovědnosti neznamená unáhlený odchod našich jednotek z Afghánistánu, ale spíše postupnou změnu naší přítomnosti,“ zdůraznil na mezinárodní konferenci Karel Schwarzenberg.
Afghánská vláda se zavázala k tomu, že do příštího podzimu bude v armádě sloužit 170 tisíc vojáků, 134 tisíc by mělo být policistů. V Afghánistánu je nyní 150 tisíc zahraničních vojáků, hlavně Američanů. Ti by se měli začít postupně stahovat již od července příštího roku. Jak uvedla britská BBC, mnozí experti ale budoucí afghánský vývoj nevidí příliš pozitivně. Necelé čtyři roky je prý na předání kontroly krátká doba – afghánské síly v roce 2014 ještě nebudou mít kapacity ani schopnosti, aby mohly samy vojensky zasahovat.
Dalším bodem programu byla otázka zahraniční rozvojové pomoci. Podle Karzáího by měla mít afghánská vláda větší kontrolu nad přicházejícími penězi, aby s nimi dárci tolik neplýtvali. Účastníci konference mu proto odsouhlasili, aby rukama kabinetu prošlo 50 procent pomoci do země. Dosud to bylo jen 20 procent.
V této souvislosti americká ministryně zahraničí Hillary Clintonová vyzvala Afghánce, aby účinněji bojovali s korupcí. Mezinárodní společenství podle ní očekává od Kábulu „výsledky“. Spojené státy jsou prý ochotny pomoci Karzáímu v nové protikorupční kampani. Podle bývalého afghánského ministra plánování Ramazána Bašárdústa ale pouhá pomoc nestačí. „Karzáí nemůže vymýtit korupci do té doby, než Spojené státy a další hlavní dárci jako Británie či Japonsko nebudou detailně monitorovat činnost zamýšleného protikorupčního ministerstva,“ uvedl pro agenturu Bloomberg Bašárdúst, který loni skončil na třetím místě v prezidentských volbách.
Účastníci vůbec největší podobné konference na území Afghánistánu rovněž podpořili plán usmíření s bývalými členy Talibanu. Do afghánské armády by mělo být znovu začleněno asi 36 tisíc bývalých militantů, kteří se vzdali násilí a uznávají ústavu země. Konference se konala na místním ministerstvu zahraničí v Kábulu. Vojáci kvůli ní zavřeli některé ulice v okolí, aby tak zabránili možnému útoku na státníky.
Ještě před konferencí se Hillary Clintonová setkala i s několika afghánskými aktivistkami, které ujistila, že USA nestrpí, aby v zemi byla porušována ženská práva.
***
„Naše mise skončí tehdy a jedině tehdy, až Afghánci budou schopni zajistit si bezpečnost sami.“
„Karzáí nemůže vymýtit korupci do té doby, než Spojené státy a další hlavní dárci nebudou detailně monitorovat činnost zamýšleného protikorupčního ministerstva.“
CO SE DOJEDNALO? BEZPEČNOST * V závěrečném komuniké podpořili státníci cíl afghánského prezidenta Hamída Karzaího. Podle něj by afghánské síly měly do roku 2014 provádět v zemi již všechny vojenské operace – obešly by se tedy bez zahraniční pomoci. * Afghánská vláda a spojenci z NATO do konce roku zhodnotí podmínky pro budoucí předání kompetencí afghánským vojákům a policistům. ZAHRANIČNÍ POMOC * Účastníci konference se dohodli, že do dvou let by mělo nejméně 50 procent zahraniční rozvojové pomoci proudit do země přes afghánskou vládu. * Dárcovské země se zároveň shodly, že se budou snažit příští dva roky nasměrovat 80 procent pomoci do prioritních oblastí určených afghánskou vládou. VLÁDA A KORUPCE * Afghánská vláda se zavázala, že do šesti měsíců sestaví komisi, která bude kontrolovat soulad afghánských zákonů s pravidly OSN týkajícími se korupce. * Kabinet se rovněž zaručil, že následujících dvanáct měsíců bude pracovat na tom, aby neformální kmenové soudní praktiky byly v souladu s formálním soudním systémem. * Vláda bude také od letošního roku kontrolovat a zveřejňovat roční majetková přiznání státních zaměstnanců. * Účastníci konference se shodli na „zásadní důležitosti“ uspořádání transparentních a spravedlivých afghánských parlamentních voleb na podzim tohoto roku. ROVNOPRÁVNOST * Zástupci dárcovských zemí vyzdvihli zásadní význam ženských práv. * Vláda se zavázala, že do šesti měsíců zveřejní strategii, jejímž cílem bude snížení počtu násilných činů páchaných na ženách a poskytování pomoci obětem. INTEGRACE * Účastníci konference uvítali afghánské snahy začlenit do společnosti přívržence Talibanu, kteří souhlasili s přetrháním vazeb na Al Kajdu, vzdali se násilí a uznávají ústavu země. * Vláda se spolu s Radou bezpečnosti a mezinárodním společenstvím zapojí do transparentního procesu vyškrtávání militantů z černé listiny OSN. reuters
