PRAHA Ve věku 97 let včera zemřel spisovatel a dramatik Adolf Branald. Do povědomí čtenářů se zapsal hlavně jako autor knih Dědeček automobil a Vizita, jež byly i později zfilmovány. O úmrtí informovala Branaldova dcera.
Branald se narodil 4. října 1910 v Praze. Na dráhu spisovatele ho připravila pestrá životní zkušenost. Tatínek byl herec a režisér, autor divadelních her, herečkou byla i maminka, a tak mu byl svět divadla a filmu od dětství velmi blízký. Spolu s otcem stál u zrodu vůbec prvního československého filmu v roce 1918.
Po absolvování obchodní akademie prošel řadou povolání. Živil se jako bankovní úředník, knihkupec, agent s olejem a správce autodílny či pianista v kině. „Tedy, nemohu říct s Nerudou, že vším jsem byl rád. Třeba agentem s olejem jsem rád nebyl. Ale jsem vděčný za to, co jsem mohl prožít,“ svěřil se před dvěma lety Lidovým novinám.
Od 30. let do roku 1952 pracoval u železnice. Od výpravčího to dotáhl na inspektora státních drah. Nějakou dobu byl filmovým dramaturgem a pár let i nakladatelským redaktorem. Všechny prožitky později zpracoval ve své literární tvorbě, jíž se profesionálně věnoval až od roku 1959.
Autor Stříbrné paruky i Skříňky s líčidly K dalším známým dílům Branalda patří Stříbrná paruka, Skříňka s líčidly, Valčík z Lohengrina nebo Děkovačka bez pugétu. V roce 1996 obdržel cenu českého PEN klubu za celoživotní dílo.
Kniha Pražské promenády mu vyšla v 90 letech jako vzpomínka na místa a osobnosti spjaté s jeho nevšedním osobním a uměleckým životem. Autor mnoha filmových scénářů v ní vzpomíná na svou rodinu, spolupracovníky i pražské budovy a zákoutí.
V předvečer svých 95. narozenin pokřtil Branald svou poslední knížku Tichý společník. „To víte, celý život jsem zvyklý denně aspoň dopoledne psát. Když si něco nepoznamenávám, něco nenaškrábu, cítím se nesvůj. Hledám ten vostrej roh, do něčeho se zakousnout. Ale pochybuji, že bych mohl ještě něco napsat. Psaní je potřeba vysedět, je k tomu nutná trpělivost a taky fyzická kondice,“ prozradil tehdy Branald LN.
