„Nevěřil západní medicíně a nevyhledával lékařskou pomoc,“ řekl agentuře AFP šéf Fischerova islandského fanklubu Einar Einarsson.
„Bez ohledu na jeho nedlouhou kariéru a rozporuplnou osobnost zanechal v šachu ohromnou stopu,“ uvedl pro agenturu Interfax bývalý mistr světa Garri Kasparov.
Geniální šachista, jaký se nenarodil před ním ani po něm? Anebo excentrický cholerik, který se smutně proslavil antisemitskými výroky či schvalováním útoků na New York z 11. září 2001?
„Myslím, že historie si bude Fischera pamatovat především jako geniálního šachistu. Kasparov byl vynikající taktik, ale slabší stratég, a Karpov naopak. Fischer však jako jediný vnucoval soupeřům své myšlenky,“ uvedl pro LN český velmistr Vlastimil Jansa.
Bitva Fischer-Spasskij z roku 1972 v Reykjavíku se stala střetem dvou světů. Uprostřed studené války se prostřednictvím nevinné hry řešila otázka nadvlády jedné či druhé ideologie.
Boris Spasskij byl považován za produkt sovětského šachového monopolu - v jedenácti pobíral větší státní podporu, než byl plat inženýra. Fischer se v roce 1956, ve třinácti, senzačně zúčastnil mistrovství USA. Dva roky poté odcestoval na pozvání Nikity Chruščova do Moskvy. Po návštěvě města, kde hrál šachy a odmítal jít na prohlídku Kremlu či Leninova mauzolea, se stal zarytým nepřítelem SSSR.
V roce 1970 se v Bělehradě hrálo utkání SSSR-svět, za který podivín Fischer, který už předtím požadoval za účast v turnajích tučné honoráře a hrál minimálně, nečekaně nastoupil. „Bělehrad udělal v komunismu to, o co se já pokouším v šachu. Chci ukončit sovětský monopol,“ řekl tehdy a sklidil potlesk.
Na šachové olympiádě družstev v Německu ve stejném roce obývali Američané hotel s českým týmem. „V sauně si Fischer na malé šachovnici analyzoval pozici a nemohl přijít na to, proč s Ullmannem z tehdejší NDR nevyhrál. Namísto aby šachovnici zaklapl a odešel, vztekle ji odmrštil a prokopl dveře,“ vzpomněl velmistr Jansa.
Zmíněný sovětský monopol však Fischer ukončil - v památném „zápase století“ v Reykjavíku sesadil Spasského z trůnu.
Kissinger: Jdi do války!
Tehdy prohrál první partii a na druhou se nedostavil - vzkázal, že mu vadí zvuk televizních kamer a požadoval vyprázdnění prvních dvaceti řad v hledišti.
Chtěl odjet, ale když už měl sbalené kufry, přinesli mu telegram od ministra zahraničí USA Henryho Kissingera. „Ty jsi náš člověk v boji s komunismem. Jdi do války!“
Fischer poslechl a Spasského ve třetí partii smetl. Nakonec zápas vyhrál a do Států přivezl první a dosud poslední titul mistra světa.
V roce 1975 odmítl obhajovat titul proti Karpovovi, neboť Sověti prosadili, že nebyly splněny jeho podmínky. Po letech samoty a dobrovolného šachového vyhnanství, v roce 1992, si dovolil odehrát reprízu duelu se Spasským v tehdejší Jugoslávii. Utkali se o 3,35 milionu dolarů, opět zvítězil Fischer.
Porušil tím ale sankce, jež tehdy byly na Jugoslávii uvaleny. Před kamerami urazil Ameriku, když poplival upozornění, jímž jej zámořské úřady varovaly. Devět let žil v Maďarsku u rodiny Polgárových, poté u známých v Německu, na Filipínách a v Japonsku, kde jej v létě roku 2004 zavřeli, když se pokusil opustit zemi na neplatný americký pas. V březnu roku 2005 opustil vězení, neboť islandský parlament mu udělil občanství. Do USA, kde mu hrozilo vězení, nemohl ani na pohřeb matky a sestry, jež zemřely v letech 1997 a 1998.
