Mezi nejoceňovanější Updikeova díla patří romány o Králíkovi, v nichž popsal vývoj americké společnosti od padesátých let. Za dvě knihy z této série, Králík je bohatý a Králík odpočívá, byl Updike oceněn Pulitzerovou cenou.
Dalším známým Updikeovým dílem je román z roku 1984 Čarodějky z Eastwicku, který byl o tři roky později zfilmován s Jackem Nicolsonem v hlavní roli.
Ve svém bohatém literárním díle podal Updike svědectví o životě prostého Američana druhé poloviny 20. století. V prózách, svazcích pro děti i poezii čerpal především z vlastního života a mistrně diagnostikoval nedostatky americké společnosti. Zájem čtenářů i přízeň kritiky si Updike získal zejména svým druhým románem Králíku, utíkej! (1960), který je první částí volné tetralogie. Hlavní postavou románové série je Harry „Králík“ Angstorm, bývalý hráč basketbalu, který se střídavými úspěchy a prohrami proplouvá životem. Zatímco první část je vylíčením atmosféry 50. let, druhý díl Králík se vrací zobrazuje bouřlivá 60. léta. K vrcholům jsou pak řazeny zbývající dvě části „králíkovské“ tetralogie (Králík je bohatý a Králík na odpočinku), za něž získal Pulitzerovu cenu.
Manželské a milenecké vztahy vévodí řadě románů V řadě románů, stejně jako v desítkách povídek, se Updike zabývá manželskými či mileneckými vztahy. Skandální pověst kvůli otevřenému zobrazení sexuálních vztahů si získal román Dvojice, z něhož se stal národní bestseler. Problémem manželské nevěry a rozvodu se zabýval i v románu Chceš si mě vzít?.
Významnou součástí Updikeovy románové tvorby jsou dvě autobiograficky laděné knihy o vztahu rodičů a dětí – román Kentaur (poetický obraz o vztahu syna k otci) a román O farmě (komorní příběh vztahu dospělého syna k matce). Autobiografický nádech má i sarkastický soubor povídek o spisovateli Bechovi či románová zpověď z pozdější etapy jeho tvorby Sebeuvědomění. Updike ve svém díle propojoval tradici realistického románu s postupy modernistické prózy, což mu vyneslo označení experimentální realista. Příkladem je román Kentaur, kde spojil příběh všedního dne s průhledy do řecké mytologie, či román Čarodějky z Eastwicku. Americké umění druhé poloviny 20. století reflektuje Updikeův román Hledej mou tvář, který je fiktivní knihou vzpomínek malířky Hope Chafetzové.
Recenzent Klímy a Kundery Důležitou součást Updikeovy prózy tvoří povídky, jichž napsal téměř dvě stovky a za něž obdržel řadu významných literárních cen. Z povídkových sbírek prosluly například Tytéž dveře, Holubí pírka, Olingerské povídky, Hudební škola, Taková dálka: Povídky o Mapleových či Po životě a další povídky.
Updike také několikrát navštívil Československo. Poprvé již v roce 1964 během cesty po zemích východní Evropy. Z návštěvy v polovině 80. let, kdy se na americké ambasádě setkal s několika spisovateli z českého disentu, čerpal inspiraci k jedné z povídek ze souboru o spisovateli Bechovi: povídka Bech co Čech. Jeho peru literárního kritika neunikla ani díla českých spisovatelů Ivana Klímy či Milana Kundery.
V roce 1989 propůjčil Updikeovi americký prezident Národní medaili za umění.
***
Výběr z prózy a poezie
Jarmark u chudobince (1959) Králíku, utíkej! (1960) Holubí pírka (1962) Kentaur (1963) O farmě (1965) Dvojice (1968) Manželské dvojice (1968) Bech, Kniha (1970) Králík se vrací (1971) Chceš si mě vzít? (1976) Převrat (1978) Králík je bohatý (1981) Čarodějky z Eastwicku (1984) Milenci a manželé (1985) Králík odpočívá (1990) Brazílie (1994) Gertruda a Klaudius (2000)
Poezie:
Stejné dveře (1959) Domácí biograf (1988)
