McNamara byl ministrem obrany za prezidentů Kennedyho a Johnsona. Vždy byl považován za jednoho z takzvaných jestřábů americké politiky a stoupenců použití síly.
Tento tvrdý postoj uplatnil především během americké války ve Vietnamu. Později, poté, co z aktivní politiky odešel, ale vyjádřil nad způsobem vedení války ve Vietnamu politování.
Do čela Pentagonu McNamaru v roce 1961 postavil prezident John Kennedy.
Ministrem obrany zůstal sedm let, déle než kdokoli před ním od zřízení ministerstva.
Za svoji největší chybu ve funkci označil to, že přemluvil prezidenta Kennedyho, aby podpořil v roce 1961 neúspěšný pokus kubánské opozice o ozbrojený převrat na Kubě, který vešel do dějin jako „invaze v Zátoce sviní“.
S Kubou ale McNamara spojoval i svůj největší úspěch, kterým podle něj bylo odvrácení jaderného válečného konfliktu se Sovětským svazem, který v čase „Kubánské krize“ v roce 1962 podle McNamary i historiků hrozil zřejmě nejvíce za celé půlstoletí studené války.
Robert McNamara se narodil 9. června 1916 v San Franciscu v rodině ředitele obuvnické firmy. V roce 1937 ukončil studia ekonomie a filosofie na univerzitě v Berkeley v Kalifornii a roku 1939 si dodělal studia na Vysoké obchodní škole na Harvardu. Za druhé světové války, v letech 1943–45, sloužil u armádního letectva, kde dosáhl hodnosti podplukovníka.
Od roku 1946 pracoval pro Ford Motor Company jako ředitel finančního plánování a analýzy a v listopadu 1960 dosáhl povýšení na prezidenta společnosti. O rok později přijal Kennedyho nabídku na funkci ministra obrany. Odešel v roce 1968, kdy se s prezidentem Lyndonem Johnsonem neshodl na další strategii ve vietnamském konfliktu.
Od roku 1968 do roku 1981 byl prezidentem Světové banky.
