Jeho tvář a hlas znají prakticky všichni, kteří sledovali televizi v sedmdesátých a osmdesátých letech minulého století. Právě v té době byl totiž Frýba ikonou československých obrazovek. Miloš Frýba se vyučil elektromechanikem a vystudoval gymnázium.
V roce 1968 nastoupil ve svých třiadvaceti letech do České televize na pozici elektroefektáře, tedy dnes už neexistujícího povolání. O čtyři roky později vyhrál konkurz na hlasatele a jeho hvězda začala strmě stoupat. Stal se nedílnou součástí vysílání a nejpopulárnějším hlasatelem. Byl vůbec prvním mužem v hlasatelském sboru, zahajoval pravidelné barevné vysílání a jako poslední se také přihlásil z Měšťanské besedy, odkud televize vysílala před stěhováním na Kavčí hory.
Po roce 1990 Frýba z obrazovek zmizel, v televizi však působil ve funkci režiséra až do podzimu 2008, kdy definitivně odešel do důchodu. Minulý rok ho postihla mozková mrtvice, kvůli které málem přišel o hlas.
Slávu Miloše Frýby živí i jeho neoficiální recesistický kult. Jeho ctitelé se od počátku devadesátých let scházejí v Praze na oslavě nazvané Frýbestr. Oslavu zahajují v 8.50 25. ledna. Tedy v hodinu, kdy Frýba ohlašoval první ranní zprávy a v den, kdy slaví svátek Miloš. Po Miloši Frýbovi se jmenovalo také jedno z alb v devadesátých letech skinhedské kapely Orlík. Skupina. ve které působil například Daniel Landa či herec David Matásek, své album nazvala Miloš Frýba For President.
Jeho tvář a hlas museli znát všichni, kteří sledovali televizi
