16. června 2018 9:12, aktualizováno  13:11 Lidovky.cz > Zprávy > Domov

Zemřela herečka Gabriela Vránová, bylo jí 78 let

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 5Diskuse
Gabriela Vránová. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Gabriela Vránová. | foto: MAFRA

PRAHA Po delší nemoci v sobotu ráno zemřela herečka Gabriela Vránová. Oznámili to její syn, režisér Ondřej Kepka a Herecká asociace. Dlouholeté člence Divadla na Vinohradech bylo 78 let. Hrála v řadě televizních inscenací a filmu. Díky svému specificky zabarvenému hlasu ji posluchači znali z rozhlasových her a pohádek. Neopomenutelná je rovněž její práce v dabingu, za který obdržela Cenu Františka Filipovského.

Narodila se 27. července 1939 na Slovensku v Novém Mestě nad Váhom, kde její otec působil jako středoškolský učitel, než jej přinutili odejít. „Čeští profesoři, což byl i můj otec, básník Jaroslav Verián Vrána, museli odjet, pokud se nepřihlásili ke Slovenskému štátu,“ vyprávěla po letech herečka, která měla po matce kořeny i v Maďarsku, Chorvatsku, Rakousku a Bavorsku. Dětství a mládí tak prožila na Moravě, vystudovala brněnskou Janáčkovu akademii múzických umění. 

První angažmá dostala v roce 1960 divadle v Ostravě, už po dvou letech ji ale ředitel Luboš Pistorius zlákal do pražského Divadla na Vinohradech. Členkou jeho činoherního souboru byla více než 40 sezon, ztvárnila například titulní role v představeních Nora a Maryša nebo vdovu Plajznerovou v divadelní pohádce Dalskabáty, hříšná ves aneb zapomenutý čert.

„Gábina byla srdcem i tělem herečka, vlastně tu roli herečky hrála i v civilním životě svým způsobem,“ zavzpomínala v České televizi herecká kolegyně Vránové z vinohradského divadla Daniela Kolářová. „Byla oddaná absolutně divadlu,“ doplnila.

Za vynikající a nezapomenutelnou herečku, která zanechala v srdcích i české kultuře nesmazatelnou stopu, označil Vránovou ministr kultury v demisi Ilja Šmíd (za ANO). Vyjádřil úctu a obdiv její práci, profesionalitě i statečnosti, s jakou bojovala s těžkou nemocí. „Děkuji za její umění, radost, kterou generacím obdivovatelů dávala, za její půvab a krásu,“ dodal ministr. Rodině Vránové i všem jejím blízkým vyjádřil hlubokou soustrast.

Diváci znají Vránovou i z televizních obrazovek

Televizní diváci si nejspíše vybaví její učitelku Hajskou ze seriálu My všichni školou povinní režiséra Ludvíka Ráži z roku 1984. „Byla to jedna z těch rolí, kterou jsem v sobě musela objevovat. Snažila jsem se roli pochopit, dát jí něco ze sebe a ukázat, že je taková, jaká je. Nebyla to role, kdy bych si řekla, že to jsem já,“ vzpomínala na úlohu nepříjemné kantorky, za kterou se ale dočkala od diváků pochvalných ohlasů. Lidé jí často psali, že hysterickou ženu zahrála fantasticky.

Výraznou příležitost na televizní obrazovce jí dal na přelomu 60. a 70. let František Filip, a to ve dvou seriálech natočených podle známých historických románů. První rolí byla Líza Bornová ve Sňatcích z rozumu (1968), na niž ráda vzpomínala. „Historii mám velmi ráda, a proto se mi role první Bornovy ženy velmi zamlouvala. V reálu to byla šedesátá léta 19. století, doba plná událostí, změn, kvasu, vlastenectví,“ vyprávěla herečka, která se o dva roky později objevila i v F. L. Věkovi.

Ve slavném třináctidílném seriál natočeném podle díla Aloise Jiráska dostala roli Betty, půvabné mladší dcery Butteauových. Zatímco v televizi ztvárnila Gabriela Vránová desítky rolí, její filmová kariéra byla mnohem méně výrazná, přestože už v roce 1961, teprve jako dvaadvacetiletá začínající herečka, zazářila po boku Vladimíra Menšíka v komedii Hledá se táta. Později ještě zaujal její uličnický výrazem v detektivkách Nahá pastýřka a Poklad byzantského kupce.

Láska k poezii

K velkým vášním Gabriely Vránové patřila poezie, byť sama přiznávala, že tenhle druh umění je stranou pozornosti většinového publika. „Poezie už si zvykla, že je Popelka, ale krásná Popelka,“ svěřila se jednou herečka, která lásku k básním nespíše zdědila po otci, který byl vedle profese pedagoga také autorem křesťansky orientované lyriky. 

Sama si připravovala hudebně-literární pořady a dlouholetá práce v tomto oboru jí vynesla Křišťálovou růži, nejvyšší ocenění v oblasti uměleckého přednesu. Vránová pak napsala i desítky fejetonů, které se staly základem knihy Magnetický vítr, jež se stala základem recitálu, se kterým objela celé bývalé Československo. 

Nejdůležitější pro ni byla divadelní kariéra

Většinu kariéry strávila Vránová na divadelních prknech, přes půl století patřila k hlavním tvářím Divadla na Vinohradech, přestože na přelomu století přišlo období, kdy se k novým rolím příliš nedostala. Na Vinohradech se objevila jako Soňa v Gorkého Letních hostech, její premiérovou rolí v angažmá se stala Bianka ve Krocení zlé ženy. Vynikala zejména v charakterních úlohách, kritici vzpomínají na její Noru, Plajznerku nebo Maryšu, kdy hrála po boku Otakara Brouska. 

Její specificky zabarvený hlas často zněl z rozhlasových her, pohádek i četby na pokračování. Neopomenutelná byla rovněž její práce v dabingu, za kterou dostala Cenu Františka Filipovského za celoživotní dílo. Namluvila třeba Marilyn Monroeovou, Catherine Deneuveovou, Elizabeth Taylorovou nebo Jeanne Moreauovou, hlas propůjčila i slovenským herečkám v českých filmech, například Magdě Vášáryové v Marketě Lazarové nebo Alžbětě Štrkulové ve snímku Jarní vody. Také je držitelkou ceny Prix Bohemia za herecký rozhlasový výkon.

Své zkušenosti předávala mladým adeptům herectví na Pražské konzervatoři. Mezi její žáky patřili Vladimír Dlouhý nebo Zlata Adamovská. 

Vránová byla vdaná za středoškolského profesora matematiky Jiřího Kepku, bratra herce Jaroslava Kepky. Jejich syn Ondřej, který je známý dětskou rolí Honzíka v televizním seriálu Arabela, je nyní režisérem zejména televizních filmů.

ČTK
  • 5Diskuse




Rozdáváme 32 lahví z nové řady Canpol Babies. Přihlaste se o tu svoji
Rozdáváme 32 lahví z nové řady Canpol Babies. Přihlaste se o tu svoji

Soutěžte o dětskou lahvičku Canpol Babies. Je to snadné!

Najdete na Lidovky.cz