BRNO Jeden z nejvzácnějších pokladů Moravy se přestěhoval. Moravské zemské desky, soubor listin s nevyčíslitelnou hodnotou, mění své místo poprvé po desetiletích -pracovníci Moravského zemského archivu je včera ve vší tichosti převezli na druhý konec Brna do nové trezorové místnosti. V ní stráví další staletí.
Listiny bez do očí bijících bezpečnostních opatření opustily Zemský dům na Žerotínově náměstí v Brně, kde strávily 76 let. „Původně jsme to chtěli udělat slavnostně. V kombinaci s postupujícím stěhováním archivu jsme se ale rozhodli vše uskutečnit tišším způsobem. Podívejte se, toto je jehněčí kůže z roku 1348,“ dotkla se opatrně pergamenu ředitelka Moravského zemského archivu Kateřina Smutná. K pečlivě zabaleným dokumentům, stále označovaným podle územní působnosti na „cúdu brněnskou“ a „cúdu olomouckou“, se chovali maximálně šetrně. Vše muselo být nanejvýš rychlé, změna teploty a vlhkosti by mohla dokumentům ublížit.
Celkem 2759 pergamenových listů, které tvoří zemské desky, je prvním zdrojem informací o většině moravských měst a vesnic, stejně jako o mnoha rodech. „Všeho práva konec a všech jistot jistota,“ napsal o dokumentu v patnáctém století Ctibor Tovačovský z Cimburka. A dnešní archiváři opatrují desky jako oko v hlavě. „Je to jediná archivní národní kulturní památka Moravy,“ zdůrazňuje Smutná.
Včerejší stěhování bylo i pro odborníky jedinečnou příležitostí, jak desky vidět. Běžně se k nim totiž podle zákona nedostanou. „Máme jejich kopie,“ zdůrazňuje Ivan Štarha, který se podílel na vytvoření knihy mapující zemské desky a dodnes je jejich největším znalcem. Patnáct krabic, které vláda prohlásila za národní kulturní památku, obsahuje zápisy z let 1348 až 1642. Latinsky a česky psané texty vypadají nudně, sousední ploché krabice ale skrývají jedinečné pestrobarevné obaly. Ty nejsou, jak by se z názvu „desky“ mohlo zdát, z tuhého materiálu, ale také z pergamenu. Ten se namáhal při každém rozevření svazku - i proto je archiváři v roce 1931 oddělili. Na deskách lze najít erby pánů z Boskovic, Pernštejna a dalších významných šlechticů, kteří desky a s nimi vlastně evidenci majetkové držby a předpisů na Moravě vedli.
Dokumenty nemají jen umělecký a dokumentární význam, ale i právní. V nepřetržité řadě od čtrnáctého století evidují majetkové přesuny. Podobná evidence je v celé střední Evropě unikátem, závidět ji mohou i v Čechách, kde zemské desky v polovině 16. století shořely. Moravské zemské desky mají i části tvořené po roce 1642, ty jsou stále „živé“: v nich totiž figurují změny při první pozemkové reformě po vzniku republiky.
Moravský zemský archiv se nyní stěhuje do nového sídla v Brně-Bohunicích. Ze Zemského domu, kde sídlil od roku 1907, do něj přesouvá denně 13 tun archiválií. Do budovy za 685 milionů korun musejí archiváři převézt na šedesát kilometrů písemností, stěhování potrvá dva roky. Badatelna se v Bohunicích otevře už v lednu.
***
Zdobené obaly zemských desk nejsou, jak se z názvu může zdát, z tuhého materiálu.
Podklad tvoří pergamen.
Vydání| Tato zpráva vyšla v prvním vydání
Regionální mutace| Lidové noviny - Brno
