LONDÝN/PRAHA Ženy už tvoří téměř polovinu amerických pracujících a počet zaměstnaných žen roste i v Evropě. V USA a v Evropě získávají ženy většinu vysokoškolských diplomů (okolo 60 procent) a řídí obří firmy, jako je Pepsi Cola či chemický gigant DuPont. Podle časopisu The Economist je nástup žen do zaměstnání ve vyspělých zemích v takovém měřítku jednou z největších sociálních změn za poslední půlstoletí. Příčinnou je mechanizace práce v domácnosti, široká dostupnost antikoncepce, změna charakteru práce a v neposlední řadě také nutnost přispívat svým podílem na výdaje domácnosti.
Zejména v posledních letech vzrostla relativně zaměstnanost žen právě díky poslednímu důvodu. Propouštění kvůli finanční krizi totiž zasáhlo více muže než ženy. V USA je například nyní míra nezaměstnanosti u žen 8,6 procenta, zatímco u mužů 11,2 procenta. Dalším důvodem, proč ženy jdou do zaměstnání, je nárůst počtu svobodných matek, které nemají jinou možnost.
Usnadnily jim to vynálezy od automatické pračky po mikrovlnné trouby a konzervované potraviny. Zatímco na konci devatenáctého století spotřebovala průměrná americká domácnost na vaření, uklízení a praní 58 hodin týdně, což znamenalo plný úvazek ženy v domácnosti, v polovině sedmdesátých let minulého století to bylo 18 hodin a dnes je to ještě méně.
Zázračná pilulka Rozhodujícím vynálezem, který umožnil postupnou emancipaci žen a způsobil i to, že vzaly útokem vysoké školy, je ale dostupnost ústy podávané antikoncepce. Díky snadnější dostupnosti předmanželského sexu bez rizika zplození potomka a z toho plynoucích závazků mají muži menší motivaci vstupovat do manželství. Ženy, aby zvýšily svoji atraktivitu na sňatkovém trhu, investují více do vzdělání. To jim přináší větší příležitosti na trhu práce, protože firmy nemohou pominout takovou zásobárnu vzdělané pracovní síly. Antikoncepce umožňuje i odkládat těhotenství a plánovat kariéru, což dále posiluje motivaci zaměstnavatelů přijímat ženy do práce.
Výhodné je to i pro ženy. Podle ekonoma Tima Harforda zvyšuje každý rok odložení porodu dítěte celoživotní příjmy budoucí matky zhruba o desetinu. Narození dítěte ale není možné odkládat do nekonečna. Přerušení kariéry kvůli péči o dítě znamená nižší příjmy kvůli „ztraceným“ rokům praxe i menšímu počtu odpracovaných hodin. Proto v USA a ve Velké Británii mají ženy v průměru 80 procent výdělku mužů (v ČR asi 77 procent).
Potvrzuje to i zjištění týdeníku The Economist, že bezdětné ženy vydělávají ve velkých společnostech v USA téměř stejně jako muži, zatímco matky s partnerem méně, a ještě hůře jsou na tom osamělé matky. Rozdíl mezi příjmy mužů a žen není způsoben tím, že by zaměstnavatelé měli předsudky vůči ženám. Důvodem je opačný předsudek, píše The Economist. Ženy jsou posuzovány podle přesně stejných měřítek jako muži.
To vyvolává tlak na vytvoření systému péče o děti mimo domov a rovnoprávnosti žen. Státní systémy mají rozdílné a často chabé výsledky. Finsko podporující veřejnou péči o děti má skoro stejné procento dětí ve školkách jako USA, kde nic takového není. Ve Švédsku, kde byli v zájmu rovnoprávnosti v některých městech ze semaforů odstraněni i zelení panáčci, je podíl žen ve vyšším managementu 1,5 procenta, zatímco v USA je to 11 procent.
Tvrdá cesta na vrchol Důležitější než nařízená rovnoprávnost je, že ženy díky nárůstu svého vzdělání pracují stále častěji na místech, kde není nutná velká fyzická síla či stálá přítomnost na pracovišti. Firmy se přitom ženám snaží, kvůli relativnímu nedostatku vzdělaných mužů, nabídnout třeba pružnou pracovní dobu nebo práci z domova. Navíc ženy, které se propracují přes své „nevýhody“ na vedoucí místa, jsou často vzhledem k tvrdšímu výběru lepší než muži.
Tabulka
Rostoucí míra
zaměstnanosti
žen v Evropě
Česká republika
2000 56,8
2007 57,3
Dánsko
72,1
73,2
Německo
57,8
64
Francie
54,8
60
Itálie
39,3
46,6
Velká Británie
64,5
65,5
Jde o procento počtu zaměstnaných žen
ve věku 15 až 64 let z celkového počtu žen
v příslušné zemi Zdroj: Eurostat
