Písničkář z Těšína koncert svůj začíná
do sálu nenávist tiše se vkrádá
Rakouskej pisálek zpěváček říkanek
tam někde u dveří plány své střádá
Jak je ten můj výplod krásný
jak velký jsem umělec
to co jsem napsal je jasný
a vůbec nejsem zbabělec!
Zhrzený ješita ovíněn do syta
na šmírák zmuchlaný panflet svůj smolí
slovíčka jízlivá moc si to užívá
slova co zraňují slova co bolí
Jak je ten můj výplod krásný
jak velký jsem umělec
to co jsem napsal je jasný
a vůbec nejsem zbabělec
Dvacet let po boji hrabe se ve hnoji
komu tím prospěje jenom sám sobě
Zas o něm uslyší noviny napíší
pamflet ho proslaví po dlouhé době
Jak je ten můj výplod krásný
jak velký jsem umělec
to co jsem napsal je jasný
a vůbec nejsem zbabělec
Sám se teď soudcem stal sám na něj pasoval
sám ortel vysloví na nic se neptá
že při tom ublíží vůbec ho netíží
estébák u píva tiše se chechtá...
