Světovým trhům včera vládly tři zprávy. Přetrvávající strach z epidemie prasečí chřipky, informace deníku The Wall Street Journal o chatrném zdraví Bank of America a Citigroup, a pak jedno příjemné překvapení. V USA se totiž zvedl index spotřebitelské důvěry, což znamená, že zákazníci projevují větší ochotu utrácet.
Spotřebitelskou důvěru v dubnu posílila rostoucí burza, nižší hypoteční úroky a hlavně víra, že se ekonomika dostává z nejhorší krize a zase bude přibývat pracovních míst.
Americká organizace Conference Board tak včera k překvapení analytiků oznámila, že její index spotřebitelské důvěry vzrostl z březnových 26,9 bodu na 39,2. Index se tak dostal na nejvyšší úroveň od loňského listopadu a jeho nárůst byl nejprudší od listopadu 2005. Pro Ameriku je to velmi důležitá zpráva, protože domácí spotřeba vytváří sedmdesát procent hrubého domácího produktu, čímž táhne americkou ekonomiku.
Proto jsou Američané vždy tak říční, když domácí spotřeba klesá. A proto je pro ně důležité, aby banky půjčovaly lidem peníze.
Kreditní karty a další formy půjček jsou palivem, bez nějž se ekonomika neobejde.
A tak centrální banka ruku v ruce s vládou Baracka Obamy dělá všechno proto, aby si Američané mohli dál půjčovat za každou cenu. Přesněji však nikoli za každou cenu půjčky, ale za každou cenu, kterou nakonec Američané zaplatí na daních.
Jenže tím znovu vzniká politické zadání, které stálo na začátku celého problému s tzv. toxickými deriváty hypotečních půjček. Stamiliardy dolarů ze státní pokladny možná problém pro tuto chvíli vyřeší a banky budou dál půjčovat každému držiteli kreditky bez ohledu na výši příjmu nebo platební morálku, ale ani to nejde dělat do nekonečna.
Na to se však teď nikdo v USA neptá. Hlavní je rozhýbat půjčky.
