Eduard Janota chystá poslední emisi škrtů své kariéry. Rozpočet se plní podstatně hůř, než vláda čekala, a ministr se nechce po desítkách let se státní službou loučit se schodkem přes 5,3 procenta HDP. Státu se ne náhodou nedaří vybírat peníze.
Ekonomika se probírá z krize podle scénářů pesimistů. Prognostik zlých časů, newyorský ekonom Nouriel Roubini, se zase trefil. Už loni na jaře varoval před tím, ať nikdo nepočítá se slušnějším hospodářským oživením dřív než v roce 2011, ale spíš až roku 2012. A přidal odhad, že vyspělý svět čeká po krizi hypoték vážná krize státních dluhů. Uběhl rok, ekonomika spíš stagnuje než roste a Řecko už není v dluhové krizi, ale na hraně bankrotu, a další ho můžou následovat.
Personalisté od Ameriky po Česko pak z každodenního pozorování k Roubiniho temným vyhlídkám přidávají ještě jednu. Zažijeme první ekonomické oživení od druhé světové války, které nepřinese nová pracovní místa. Firmy dokážou zvládnout stejnou práci s méně lidmi. A čím dál víc zakázek si zadají u levných a rychlých Číňanů a Indů. Nepříliš dobré vyhlídky pro zemi, kterou živí hlavně dodávky pro německý průmysl a kde není úplně snadné přijímat a propouštět.
Nezaměstnanost bude vyšší, než vláda při sestavování rozpočtu čekala, platy porostou pomaleji - a státu bude logicky hlavně na pojistném a dani z příjmu chybět 17 miliard. Ty musí Janota ušetřit.
Ve virtuální předvolební realitě ale všichni politici opírají své sliby o hospodářský růst přinejmenším dvě procenta. Jak říká národohospodářský expert sociálních demokratů Jan Mládek: Pravdu uslyšíme nejdřív v srpnu.
Čtěte „Vláda chystá...“ na straně 17
