Iráčané si stěžují, že jim američtí vojáci poničili historické město Babylon.
Potvrdila to i zpráva UNESCO. BAGDÁD/PRAHA „Zničili celou zemi. Co v porovnání s tím znamená pár cihel a zablácených zdí,“ povzdechl si před časem s poněkud ironickým nádechem v hlase irácký muzejník Majtham Hamzáh. Na mysli měl přitom poměrně rozsáhlé škody, které především vojáci USA napáchali na zbytcích města Babylonu - jedné z nejvýznamnějších starověkých památek na světě.
Američané zde totiž po invazi v roce 2003 postavili základnu s názvem Camp Alpha a podle nedávno vydané zprávy UNESCO historickému místu dali pořádně zabrat. Hlavní stížnosti se objevovaly kvůli tomu, že mezi poškozenými stavbami byla i kopie slavné Ištařiny brány. (Její rekonstrukce složená z některých originálních dílů se nachází v Berlíně.) „Škody na bráně zahrnují rozbité cihly na tělech zvířat, která bránu zdobí,“ píše se ve zprávě.
Experti, kteří na zprávě pracovali pět let, také zjistili, že vojáci srovnali se zemí vrcholy některých kopců a pokryli je štěrkem, aby mohly sloužit jako parkovací místa pro vojenská auta a přívěsy. S těžkými vozidly prý Američané a jejich doprovod také jezdili na kdysi posvátné cestě.
V Babylonu údajně postavili nešetrně příkopy a náspy, zdi poškrábali ostnatým drátem. K napáchaným škodám patří podle amerického listu The Washington Post i rozdrcení starověké keramiky a cihel, které byl popsány klínovými nápisy. „Škoda je veliká. Bude to těžké opravit a nic se tomu nevyrovná,“ postěžoval si jeden z představitelů iráckého státu, který má nyní Babylon na starosti.
Američané však odmítají, že by se k místu chovali necitlivě. „Americké síly respektovaly historická místa,“ podotkla americká armádní mluvčí Tamara Parkerová.
Podle ní vojsko místo obsadilo i kvůli tomu, aby ho chránilo před rabováním. Američané přesto podle iráckých představitelů přislíbili, že na nápravu škod vyčlení 800 tisíc dolarů. Camp Alpha na místě vydržel do prosince roku 2004.
Babylon ležící asi 90 kilometrů jižně od Bagdádu byl založený asi před 4000 tisíci lety, nacházely se zde například Visuté zahrady Semiramidiny, které patřily ke starověkým světovým divům.
Již před okupací Iráku však město zasáhly vážné úpravy, které narušily jeho historický ráz. Na svědomí je měl ambiciózní restaurátorský projekt irácké vlády od roku 1978. Jeho součástí byla i výstavba nového paláce tehdejšího iráckého prezidenta Saddáma Husajna, kterého Američani invazí svrhli.
***
„Škoda je veliká. Bude to těžké opravit a nic se tomu nevyrovná,“ řekl jeden z iráckých představitelů
