5. března 2019 5:00 Lidovky.cz > Zprávy > Domov

Picassova květina unikne okolní zkáze. Polozapomenutá mozaika přežije demolici Transgasu

Neveliká mozaika není jediných Ballardiniho pražským dílem. Vytvořil například... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Neveliká mozaika není jediných Ballardiniho pražským dílem. Vytvořil například... | foto:  Petr Topič, MAFRA

PRAHA I Praha má svého „Pabla Picassa“. Mozaika vytvořená podle jeho návrhu zdobí vstupní chodbu jediné budovy z areálu Transgasu, kterou nečeká v nejbližší době cesta k zemi. Podle odborníků je dílo na české poměry rarita.

Na plotě z dřevěných desek se skvějí nápisy jako „Hanba vám!“ a „Transgas!“. Za ním se ozývají rány a­ zvuky řezačky zakusující se do kovových prvků brutalistního komplexu z konce 70. let – budovy Transgasu, kterou čeká demolice.

Zkázu pražského administrativního obra, který vznikl v souvislosti s výstavbou stejnojmenného plynovodu, přežije jen budova přiléhající k sídlu Českého rozhlasu. V ­jejích útrobách se přitom skrývá téměř zapomenutý skvost – mozaika podle kresby Pabla Picassa.

Demolice budovy Transgasu.
Demonstrace proti demolici Transgasu.

„Skládačku“ z různobarevných kousků skla vytvořil v roce 1980 italský malíř a mozaikář Sauro Ballardini. „Bylo to těsně před jeho návratem do Itálie,“ vzpomíná umělcův syn Andrea. Ballardini vycházel z kresby, kterou slavný španělský umělec věnoval v­ roce 1955 Světové odborové federaci. Podle odborníků je dílo zobrazující květinu složenou z lidských rukou neprávem opomíjeno, i když ho nevytvořil Picasso vlastní rukou.

Nynější vlastník budovy, kterým je přes skupinu Unimex miliardář Jiří Šimáně, ujišťuje, že mozaika nedojde úhony. „Určitě o ní bude dobře postaráno,“ řekl serveru Lidovky.cz.

Rok 1980 v Praze. Dokončují se stanice metra Roztyly, Chodov, Opatov a Háje. Do úřadu prezidenta byl po pouze formální volbě zvolen opět Gustáv Husák a do provozu byl uveden například 162 metrů vysoký vysílač na Pradědu. V průběhu stejného roku ale také pracuje v československé metropoli jistý italský umělec na nevelké skleněné mozaice. Autorem návrhu je světoznámý umělec. Kousek po kousku ji­ dává dohromady v jedné z budov, která v Česku bude symbolizovat brutalismus – v areálu Transgasu.

Původní návrh, podle něhož je mozaika vytvořena, nakreslil Pablo Picasso v roce...

Původní návrh, podle něhož je mozaika vytvořena, nakreslil Pablo Picasso v roce 1955.

Mozaika vytvořená Saurem Ballardinim upadla trochu neprávem v zapomnění, a to i přesto, že byla vytvořena podle předlohy legendárního Pabla Picassa. „Můj otec mozaiku vytvořil v roce 1980, těsně před návratem do Itálie,“ vysvětluje syn italského umělce Andrea.

Jak on sám připomíná, původní kresbu, ze které návrh pražské mozaiky vychází, věnoval Picasso v roce 1955 Světové odborové federaci k desátému výročí jejího založení. Až do roku 1969 organizaci navíc předsedal Louis Saillant, dědeček Andrei Ballardiniho. „V­ srpnu 1968 se ale postavil proti okupaci Československa a poté byl přátelsky ‚odstaven‘,“ popsal jeho potomek.

Ballardiniho pražská studia

Italský malíř a mozaikář Sauro Ballardini v Praze vystudoval akademii výtvarných umění a do veřejného prostoru stověžatého města se zapsal vícekrát a viditelněji než v případě mozaiky v ­Transgasu. Je totiž autorem například velké panoramatické mozaiky Bitva o Sokolovo ve stanici metra Florenc nebo také velké mozaiky Člověk dobývající nové horizonty vesmíru v Telekomunikačním centru na Žižkově, kterému hrozí spolu s mozaikou demolice.

Kolem skrytého skvostu na recepci projdou denně bez povšimnutí desítky lidí.

Kolem skrytého skvostu na recepci projdou denně bez povšimnutí desítky lidí.

Již zmíněné dílo v Transgasu má díky spojitosti s Picassem zvláštní hodnotu, na poměry Prahy i Česka výjimečnou. „Je to do velké míry vzácnost. Je vypracována podle Picassovy kresby, a ­není to tudíž ve vztahu k­ němu takzvané dotýkané dílo. Přesto to není žádné druhořadé dílo, sám Ballardini je ve svém oboru uznávané jméno,“ řekla serveru Lidovky.cz kurátorka sbírky veřejných plastik Galerie hlavního města Prahy Marie Foltýnová.

Svou roli hraje i historický kontext, na který server Lidovky.cz upozornila Milena Bartlová z katedry teorie a dějin umění Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze. „Je to významný doklad umění padesátých let. I ­když to tak dnes nevypadá, v tehdejší situaci byla Picassova tvorba u nás velmi důležitá proto, že ukazovala možnost používat více stylizovanou formu, než byl tehdejší popisný socialistický realismus,“ uvedla Bartlová a dodala, že si takové dílo zaslouží ochranu a jeho případné přenesení je až krajní možností, jak jej zachránit.

Proti demolici symbolu pražského brutalismu se postavila část odborné...

Proti demolici symbolu pražského brutalismu se postavila část odborné veřejnosti i řada aktivistických skupin.

Podle Foltýnové je navíc překvapivé, že majitelé objektu tuto unikátní ozdobu malé recepce v přízemí více nepropagovali. „Je s podivem, že firma, která v takovém domě sídlí, nemá takové dílo jako svou vlajkovou loď a neprezentuje ho pro lepší image své firmy,“ myslí si Foltýnová.

Majitelé často nevědí, co mají

Podle kurátorky vznikaly takové mozaiky za socialismu jako výzdoba veřejných budov - často na zakázku pro Svaz výtvarných umělců, většinou se tak jedná o umělecky hodnotná díla. „Po roce 1990 se tyto budovy dostávaly do soukromých rukou, je tedy možné, že jsou některá hodnotná díla někde skryta. Majitelé často ani nevědí, co mají,“ popsala kurátorka pražské galerie.

Budovu, která těsně přiléhá k­ Českému rozhlasu, vlastní firma BLDG Vinohradská, jejímž jediným akcionářem je společnost Unimex. Za ní stojí čeští podnikatelé Jiří Šimáně a Jaromír Šmejkal. Šimáně na dotaz serveru Lidovky.cz potvrdil, že mozaika se rozhodně nikam stěhovat nebude.

„Samozřejmě není vyloučeno, že v rámci rekonstrukce, v nouzové situaci, bude mozaika přemístěna v rámci budovy, ale určitě o­ ni bude dobře postaráno,“ ujistil český miliardář, který skrze svou další společnost Smartwings zároveň ovládá České aerolinie.

Michal Bernáth

Autor

Michal Bernáthmichal.bernath@lidovky.czČlánky