Tak jako za protektorátu - tu přituhlo, tu povolilo. Jiné to bylo za Neuratha, jiné za Heydricha. Záleželo samozřejmě i na situaci na frontách. Po roce 1948 to bylo jiné za Gottwalda, jiné za Zápotockého, Novotného, Svobody, Husáka... Záleželo samozřejmě na situaci v SSSR - byli jsme jeho kolonií. Ale v obou případech šlo o totalitu, protože podstata byla stejná: totální ovládnutí společnosti všemi dostupnými a efektivními prostředky. Tohle bychom si snad měli pamatovat - včetně těch prostředků. Nejde totiž o nějaké sebemrskání, ale o prevenci. Například neonacisté se ozývají stále silněji, komunistům roste hřebínek - je nutné zkoumat proč. Ale zkoumání méně známého musí vycházet z toho, co znám, jinak zbytečně tápu a ztrácím čas i síly. To je tedy důvod praktický. Jsou i důvody jiné: „morální“ (s odpuštěním - ono se to moc nenosí), historické a jiné. Takže nějaké středisko zkoumání rozhodně neškodí. Škodí jen těm, jimž jde o zapomnění všeho, včetně vlastních selhání.
O autorovi| Milan Jíra, Praha
