Podle vědců je povrch některých silnic příliš uhlazený a způsobuje v nečekaných situacích smyky aut. „Za mokra, a nemusí jít jen o déšť, ale třeba jen o rosu, působí takový úsek podobně jako náledí,“ popsal jeden z členů týmu Jan Kudrna.
Velmi kluzká mohou podle odborníků být například místa s ohlazenými kamínky v asfaltu, pokud silničáři nepoužili kvalitní materiál. K ohlazení kamenů obsahujících například vápenec stačí několik měsíců provozu. Podobné problémy podle odborné zprávy pro ministerstvo dopravy způsobují například i některé dodatečné úpravy povrchu silnic - konkrétní problematická místa však může ukázat jen odborné měření.
Policie uvádí smyk jako součást příčiny asi dvou procent dopravních nehod. Odborníci však tvrdí, že je tento podíl ve skutečnosti vyšší. „Měřili jsme silnice z hlediska protismykových vlastností. Mapu jsme poté prolnuli s počtem nehod bez ohledu na jejich příčiny - a velká část se nápadně shoduje,“ dodal Kudrna. Podle něho by lepší povrch silnic a tím i kratší brzdná dráha často výrazně snížily škody v dopravě. Když řidič začne brzdit v rychlosti 60 kilometrů za hodinu na silnici s dobrými protismykovými vlastnostmi, zastaví na vzdálenosti o 14 metrů kratší než v podobné situaci na nekvalitní vozovce. To už může mít zásadní význam. „Podle našich zjištění jsou přitom nebezpečné úseky tam, kde hraje každý metr svou roli - před zatáčkami, železničními přejezdy, křižovatkami nebo přechody,“ dodal Leoš Nekula ze společnosti Měření protismykových vlastností povrchů vozovek, který se podílel na testech. Problém je v tom, že tento problém nemusí poznat jen řidič, ale třeba ani policie.
Náprava? Zatím vědci narážejí na byrokracii Vědci navrhli zkušebně upravit některé silnice v Brně a okolí tak, aby byl jejich povrch lepší. Chtěli ho pokrýt na krizových místech speciální hmotou s horninou bauxitem, která se tak neopotřebovává. Nanesení metru čtverečního stojí asi 120 korun. „Když jsme jednali se zástupci kraje, dozvěděli jsme se, že je čtyřicet procent vozovek v havarijním stavu a to je priorita. Na to, že my upozorňujeme na dvě zatáčky smrti, které by šlo upravit za řádově stovky tisíc korun, vlastně ani nedošlo,“ poznamenal včera bez dalších podrobností Kudrna.
Z deseti míst, na něž vědci dokonce sehnali peníze například od Státního fondu dopravní infrastruktury, se zatím objevila nová úprava povrchu na třech, zbytek žádostí ještě jednotlivé stavební a silniční úřady nezpracovaly. Podle analýzy ale je na již hotových úsecích patrné zlepšení. Jde například o silnici u Slavkova či Křižanovic, upravená část povrchu tam má červenou barvu.
Podle vědců může právě povrch silnic hrát častěji roli i ve sporech o zavinění dopravních nehod. V uplynulých měsících zdokumentovali několik případů, kdy soud řidiče původně obžalovaného kvůli nepřizpůsobení jízdy povrchu vozovky osvobodil.
Velmi kluzká mohou podle odborníků být například místa s ohlazenými kamínky v asfaltu, pokud silničáři nepoužili kvalitní materiál. K ohlazení kamenů obsahujících například vápenec stačí několik měsíců provozu. Podobné problémy podle odborné zprávy pro ministerstvo dopravy způsobují například i některé dodatečné úpravy povrchu silnic - konkrétní problematická místa však může ukázat jen odborné měření.
Policie uvádí smyk jako součást příčiny asi dvou procent dopravních nehod. Odborníci však tvrdí, že je tento podíl ve skutečnosti vyšší. „Měřili jsme silnice z hlediska protismykových vlastností. Mapu jsme poté prolnuli s počtem nehod bez ohledu na jejich příčiny - a velká část se nápadně shoduje,“ dodal Kudrna. Podle něho by lepší povrch silnic a tím i kratší brzdná dráha často výrazně snížily škody v dopravě. Když řidič začne brzdit v rychlosti 60 kilometrů za hodinu na silnici s dobrými protismykovými vlastnostmi, zastaví na vzdálenosti o 14 metrů kratší než v podobné situaci na nekvalitní vozovce. To už může mít zásadní význam. „Podle našich zjištění jsou přitom nebezpečné úseky tam, kde hraje každý metr svou roli - před zatáčkami, železničními přejezdy, křižovatkami nebo přechody,“ dodal Leoš Nekula ze společnosti Měření protismykových vlastností povrchů vozovek, který se podílel na testech. Problém je v tom, že tento problém nemusí poznat jen řidič, ale třeba ani policie.
Náprava? Zatím vědci narážejí na byrokracii Vědci navrhli zkušebně upravit některé silnice v Brně a okolí tak, aby byl jejich povrch lepší. Chtěli ho pokrýt na krizových místech speciální hmotou s horninou bauxitem, která se tak neopotřebovává. Nanesení metru čtverečního stojí asi 120 korun. „Když jsme jednali se zástupci kraje, dozvěděli jsme se, že je čtyřicet procent vozovek v havarijním stavu a to je priorita. Na to, že my upozorňujeme na dvě zatáčky smrti, které by šlo upravit za řádově stovky tisíc korun, vlastně ani nedošlo,“ poznamenal včera bez dalších podrobností Kudrna.
Z deseti míst, na něž vědci dokonce sehnali peníze například od Státního fondu dopravní infrastruktury, se zatím objevila nová úprava povrchu na třech, zbytek žádostí ještě jednotlivé stavební a silniční úřady nezpracovaly. Podle analýzy ale je na již hotových úsecích patrné zlepšení. Jde například o silnici u Slavkova či Křižanovic, upravená část povrchu tam má červenou barvu.
Podle vědců může právě povrch silnic hrát častěji roli i ve sporech o zavinění dopravních nehod. V uplynulých měsících zdokumentovali několik případů, kdy soud řidiče původně obžalovaného kvůli nepřizpůsobení jízdy povrchu vozovky osvobodil.
