Říká se, že nikdy není tak zle, aby nemohlo být hůř. To je dozajista pravda a navíc je to často jediná útěcha. Je ovšem nutné experimentálně ověřovat platnost této lidové moudrosti zrovna na Slavii?
I když co nás ještě může potkat hrůzostrašnějšího než tři góly od kandidáta na sestup a domácí výprask od do té doby zcela bezzubého Liberce?
Pravda, v sestavě chybí kvůli zraněním řada klíčových hráčů. Ale to opravdu nikoho nenapadlo, že taková situace může nastat, když jsme tak bohorovně pouštěli do světa Suchého, Čelůstku, Skácela...?
Jistě, i přestupy a zraněními oslabený mančaft může uhrát slušné výsledky nebo alespoň předvádět fotbal, na který se dá koukat. Předpokládá to ovšem, že je to tým, nikoliv skupina chlápků, z nichž se už polovina vidí někde jinde a zbytek se bojí přijít do kabiny, protože neví, zda a proč v příštím utkání skončí jako stopeři, v útoku nebo rovnou na tribuně.
Aby však nedošlo k nedorozumění - největší chybou by teď bylo odvolávat trenéra. S takto, slušně řečeno, rozklíženým ansáblem, kde není nikdo ochoten udělat krok navíc, by sezonu nezachránil asi nikdo. Má-li přijít trenérský zachránce, tak v létě a k čistému stolu. Jarolím zatím může zkusit dokázat, že je opravdu výjimečný kouč.
Stačí přece přejet Baník, vyřadit rudé z poháru a vyhrát ligové derby. Pokud se to čistě náhodou nepovede, nezbyde potom doopravdy jediný důvod, proč by měl mužstvo dávat v létě dohromady zrovna on.
O autorovi| MILOŠ CIHELKA, Autor (40) je tradicionalista ctící víru otců a zásadu, že krev není voda, i pokud jde o fotbal a věrnost Slavii.
