Hroby takzvané germánské vinařické skupiny vydaly svědectví o dávném oblečení obyvatel české kotliny. V jednom z hrobů byly objeveny ostatky asi třicetileté ženy se zbytky oděvu. Ten se zachytil na jedné ze dvou pozlacených spon, které spínaly i zdobily ženiny šaty. „Jde patrně o nejvýraznější fragment textilie z 5. století,“ sdělil vedoucí archeologického výzkumu Jiří Vávra.
Druhý nevykradený hrob byl podle Vávry ojedinělý již svou polohou. „Jeho tvůrci jej nevědomky vykopali v místě, kudy probíhala tehdy již zaniklá cesta. Tím nám prokázali nedocenitelnou službu, protože tím umožnili datování cesty před 5. století našeho letopočtu,“ uvedl archeolog. Tak stará cesta je v Česku odhalena poprvé.
I tento hrob skrýval pozůstatky ženy, tentokrát šedesátileté. Její oděv měl také spony, u pasu byl zavěšen barevný skleněný korálek a železný nožík. Na hrdle měla žena stříbrný nákrčník. Ten se spolu se zlatými římskými mincemi, keramickými miskami typu terra sigillata, vycházejícími z helénských tradic, a skleněnými láhvemi na nožce řadí k nejvýznamnějším zličínským nálezům.
Archeologům se podařilo zdokumentovat neolitické sídliště ohrazené čtyřmi řadami palisády, pravěkou cestu a pohřebiště se 174 hroby. Naleziště zanikne při následných stavebních pracích.
Vydání| Tato zpráva vyšla v prvním vydání
Regionální mutace| Lidové noviny - Čechy
