Policie a armáda se občas dostávají do situace, kdy potřebují zklidnit rozvášněný dav a přitom pokud možno minimalizovat poranění lidí, oběti na životech a ochránit majetek. Společnost Raytheon za tím účelem představila pod patronací Ministerstva obrany USA své mikrovlnné dělo. Vědci varují: vliv mikrovln na lidský organismus není zcela znám.
Tichý strážce, jak firma Raytheon svou zbraň nazývá, vysílá mikrovlnné paprsky o výkonu 400 W v pásmu 95 GHz. Při zasažení člověka tímto paprskem dojde k zahřátí kůže až na 54 stupňů Celsia. Mikrovlny jsou schopné dosáhnout až 0,5mm pod povrch kůže a vedle zahřátí zasáhnout nervová zakončení. Výsledkem je nesnesitelná bolest (podobná dotyku rukou na rozpálená kamna), která nutí zasaženého schovat se před účinkem Tichého strážce. Bolest prý odezní okamžitě poté, co je působení mikrovln na člověka ukončeno. Poškození tkáně by mělo být během pár vteřin působení nulové (při testech bolest vydrželi testovaní lidé tři, maximálně pět vteřin).
Bezpečný? Přijde na to
Nepoškození tkáně však platí jen za předpokladu, že je Tichý strážce nastaven na standardní výkon a pásmo a člověk není vystaven záření více než pár vteřin. V opačném případě může být škoda relativně rozsáhlá, s následnými puchýři na exponovaných místech.
Reklamní materiály firmy Raytheon prezentují Tichého strážce jako zbraň, která nezabíjí a nezpůsobuje zranění, což může být za výše uvedených podmínek pravda. Vliv mikrovln na lidské tělo však není zcela prozkoumán a třebaže je známe od 40. let dvacátého století, stále nemůžeme s jistotou tvrdit, zda mikrovlny jsou či nejsou zdraví škodlivé.
Mikrovlnné záření produkované Tichým strážcem spadá při delším působení bezpochyby do těch škodlivých, a vzhledem k nedlouhým testům armády nelze předpovídat, jak bude tělo reagovat na vystavení účinkům Tichého strážce po dvaceti či třiceti letech. Nutno podotknout, že totéž platí o mobilních telefonech. Tichý strážce je zbraň o celkové hmotnosti pět tun. Při testech zásahů proti demonstracím tak byl instalován na těžkou bojovou techniku nebo terénní bojové vozy Hummer. Má dosah více než 250 metrů, pokrývá úhel 360 stupňů a může jej ovládat jeden člověk. Systém disponuje automatickým zaměřováním a schopností operovat během dvou vteřin po zapnutí. Sloužit by měl v situacích, jako je rozehnání davu, ochrana majetku či obrana vojáků. Podle armádních představ by měl být mezistupněm v okamžiku, kdy nepomáhá slovní výzva a obránce ještě nechce použít klasické zbraně. Americká armáda počítá s využitím v oblastech, jako je Irák, kde by měl nahradit dnes používané gumové náboje. Výzkumy vojenského využití mikrovln probíhají již desítky let, vedle Spojených států je testuje také Rusko. Lze očekávat jejich nasazení i v dalších zbraních, ovšem s ničivějším účinkem.
O autorovi| PETR MÁRA, Autor je šéfredaktorem serveru MujMac.cz
