PRAHA V Praze se objevil po měsíčním pobytu na severu Evropy s denním zpožděním, neboť v pondělí na ranveji v Helsinkách jeho letadlo čekalo dvě hodiny na povolení k odletu. Lukáš Bauer (30) proto nestihl v Kodani spoj do Prahy a musel přespat v Dánsku. Včera před polednem však přesto v Ruzyni zářil, vtipkoval a ukazoval žlutý trikot, určený pro vedoucího muže Světového poháru.
* LN Váš žlutý trikot je téměř posetý podpisy. Kdo všechno se vám na něj zvěčnil?
Všichni kluci ze servisního týmu – trenérem Mírou Petráskem počínaje a mým osobním servismanem „Fousem“ (Vítem Fouskem) konče.
* LN Kam si trikot, který vám už zůstane navěky, vystavíte?
Všechny medaile mám sice doma někde po krabicích, ale tohle žluté číslo si skutečně dám do rámu a někde si ho vystavím. Už dopředu jsem plánoval, že si startovní číslo ze sobotního závodu zarámuju. Jel jsem totiž stý závod ve Světovým poháru, a protože už jsem hodně starej chlap, tak vím, že další stovka už jednoznačně nebude...
* LN Co jste v Kodani podnikl s načatým večerem?
Docela dlouho jsme řešili přebukování letenek, pomáhal jsem i řešit situaci slovenskému lyžaři Ivanu Bátorymu, kterému se někde zatoulaly kufry. Takže na hotel jsem se dostal až asi hodinu před půlnocí. Červené vínečko v pondělí samozřejmě taky proběhlo, ale už v letadle.
* LN Přemýšlíte v těchto hodinách spíše o tom, co vás nyní čeká, anebo se ještě vracíte k mimořádně vydařenému představení na severu?
Když se podívám zpátky, vidím především dva super závody. Na druhou stranu jsou tyhle výsledky ale trochu zavazující. Už jsem i zaslechl hlasy, jestli náhodou nedovezu tohle žlutý číslo až do konce sezony. Já teď ale přemýšlím jen o příštím závodě v Davosu a taky o tom, jestli se vůbec do čtvrtečního odjezdu dostanu na lyže. Vyjít z rytmu by nebylo moc dobré.
* LN Stačil jste si z paluby letadla všimnout, že v Česku zrovna moc sněhu není? Mimochodem, i ten na horách dost rychle taje...
Ani ne. Před přistáním jsem totiž objevil časopis aerolinek a v něm vyfocenou Taťánu Kuchařovou. Tak jsem koukal na ni... (směje se) A co se týče tréninku, v nejhorším vytáhnu kolečkové lyže... Nějak ale budu muset hlavně vymyslet, kdy se vůbec na trénink dostanu, protože už ve středu zase jedu do Prahy. Nejspíš počkám, až děti večer usnou, vezmu si čelovku a na lyžích vyrazím do tmy.
Pokračování na straně 22
Bauer: Žluté číslo si zarámuju
Dokončení ze strany 24
* LN Co dobrého k snědku jste si objednal u manželky?
Když jsem nepřiletěl v pondělí, tak stejně asi na nic nemám nárok... (směje se) Moje máma i Káča se sice dotazovaly, co bych chtěl navařit, připravit a tak. Já si ale jen přeju zůstat chvíli doma a nevidět tuhle tašku plnou hadrů, kterou budu muset vyprázdnit a bohužel zase rychle naplnit...
* LN Pod vašimi úspěchy je podepsaný také váš servisman Fousek, ale de facto i ostatní členové týmu. Objevily se v jejich práci v úvodu sezony řekněme nějaké nové prvky?
Jeden nový prvek jsem vymyslel sám. Večer před kontrolkami v Muoniu jsem zašel za servismany, kteří se zrovna dívali na nějakej film a při tom popíjeli grog. Tak jsem si ho dal s nima a druhý den jsem vyhrál. Proto jsem si řekl, tak a teď musím před každým závodem tenhle rituál zopakovat. V Kuusamu jsem je možná proto až trochu otravoval, jen abych ten grog dostal...
* LN Znáte historii vašich vítězných běžek?
Moc ne, to by věděl spíše Fous. Já si od něj pokaždé akorát před startem vezmu ty nejlépe vytestované lyže a v cíli mu je buď odevzdám, anebo letí do lesa... Teď po závodech mi je vzali tak rychle, že jsem si ani nevšiml, jestli jsem je dal skutečně Fousovi... Snad jo.
* LN Kolikrát už v lese skončily?
Já si dělám legraci, ani jednou. I když je pravda, že když několikrát za zimu dojíždím do cíle a mám toho plný zuby, tak je v duchu už někam házím. Ale v cíli se pohybují zástupci firem a jsou tam i kamery, takže něco podobného si nemůžu dovolit. Jo, občas jsem se v cíli chtěl i prát, to ale taky jaksi nejde... (směje se)
***
Bauerovy vítězné závody ve SP
Nové Město n. M. (2003) – 15 km volně Pragelato (2005) – skiatlon 2 x 15 km Lahti (2005) – 15 km volně Kuusamo (2007) – 15 km klasicky
