Je to podobenství o vítězství lásky nad rozumem, anebo dobová agitka z padesátých let, která se v postavě krále Kazisvěta Šestého vysmívá světovému imperialismu? Pravda je jistě obojí, Princezna se zlatou hvězdou je však také obratnou satirou na ekonomickou korupci ve státní sféře.
Kazisvět přijíždí do země krále Hostivíta, kterou ovšem ve skutečnosti ovládá pletichářská chůva. Zúčastní se výběrového řízení, které je však od začátku zmanipulované. A protože je žánrem pohádka, nejde o zakázku na stíhačky ani obrněné transportéry, nýbrž na manžela princezny Lady.
Ta tendr vypisuje tak, aby ho král Kazisvět prostě nemohl vyhrát (chce „šaty utkané z noci pod hvězdami“ a podobné hlouposti). Kazisvět však zakázku potřebuje, takže s nesplnitelnými podmínkami souhlasí. Hezkou momentkou je to, jak noc před vyhlášením výsledků tráví s erotickou tanečnicí. Film si tak tropí žerty ze způsobu, jak byznysmeni vyčerpaní stresem relaxují po náročných jednáních.
Výběrové řízení končí podle očekávání fiaskem, Lada navíc z obavy ze sankcí prchá ze země. Útočiště nachází v zemi krále Radovana, s kterou zřejmě Kazisvět ani její otec nemají podepsanou smlouvu o vzájemném vydávání zločinců. Zde se zrovna koná jiné výběrové řízení, tentokrát na manželku krále Radovana.
Tvůrci si neodpustili trochu komunálního humoru, když Radovana vylíčili jako rozmařilého metrosexuála, který nehledá rovnocennou partnerku, ale přihlouplou puťku. Vadí mu, když by žena usilovala o vlastní kariéru (princezna toužící po práci s koňmi) a chovala se sebevědomě (princezna nevychvalující královu, nýbrž svoji vlastní krásu). V zemi zjevně neexistuje občanská společnost, konkrétně nějaké genderové sdružení, které by krále vrátilo do patřičných mezí.
Vidíme další manipulaci výběrovým řízením, tentokrát ovšem v opačném gardu. Lada vstupuje do již zahájeného tendru, což jí umožňuje využít chyb ostatních a zaujmout dominantní postavení. Radovan padá do nastražené pasti a vybírá si Ladu. Ale je to jeho vlastní chyba: kdyby si k výběrovému řízení přizval renomovanou poradenskou firmu, a nikoliv svého přihlouplého komořího, mohl se problémů vyvarovat.
Film končí pokusem zvrátit zmanipulované tendry arbitráží (ve filmu ji představuje šermířský souboj mezi Kazisvětem a Radovanem), ovšem neúspěšnou. Zákulisní hra, pletichářství a skryté ekonomické zájmy slaví úspěch. Je to pohádka jako ze života.
O autorovi| Miloš Čermák, publicista
