Motiv, jenž v roce 1979 odstartoval časové posuny, už podle psychologa pominul. „Ekonomický přínos, který měla změna času původně přinést, není výrazný. Ani energetické úspory to nenese velké,“ dodává. Potvrzují to i ekonomové. „Naopak se ukazuje, že v části zemí umělé posouvání času spotřebu energie zvyšuje,“ upozorňuje hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Konec střídání času, který se řeší na celoevropské úrovni, už byl přitom jen krůček od reality. Brzdu nadějným debatám uvnitř sedmadvacítky, která celá hodinové ručičky dvakrát do roka posouvá, ale zatáhla covidová pandemie, následně energetická krize a válka na Ukrajině.
V Evropském parlamentu se nicméně poslední dobou opět toto téma oživuje a začíná se spekulovat o roce 2026. Zda však ke kýženému konci za dva roky dojde, není vůbec jisté. Europarlament totiž letos čekají volby, stejně tak se bude měnit i unijní exekutiva.
Pavel Harsa, vedoucí klinický psycholog Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy.
Pro člověka je přirozený zimní čas, kterého se nyní až do října vzdáváme. U řady lidí mohou kvůli změně času nastat různé problémy. „Vždy je horší, když nám něco seberou, než když nám něco dají. A to platí i o čase,“ říká Harsa.
Lidovky.cz: V noci na neděli nás čeká přechod na letní čas, přitom se už léta vedou diskuse, zda jej nezrušit. Jak se vlastně střídání času do našich životů dostalo?
Letní a zimní čas se nám střídá od roku 1979, tedy již 45 let. Nicméně k prvním pokusům o zavedení letního času došlo již za první světové války v letech 1916 až 1918. Pak se od toho upustilo a v meziválečném Československu se bez něj pohodlně obešli. Zase se to objevilo v roce 1940, ale upustilo od toho v roce 1949.
V roce 1979, za energetické krize, se letní čas opět zavedl a od té doby se u nás střídá se zimním. Za komunismu to prostě bylo nařízení, nikdo se proti tomu neozýval, zkrátka se na to muselo zvyknout. Poslední dekády ale žije debata o zrušení letního času. Jsou kolem toho různé dohady, nakolik to má vliv na duševní zdraví, nakolik to způsobuje nemoci, nakolik to komplikuje situaci, nakolik to je efektivní ekonomicky, finančně.
Lidovky.cz: Řeč čísel je neúprosná, narůstají počty lidí s duševními chorobami. A právě psychice časové posuny nepřidají. Není tedy na čase je zrušit?
Zdravotníci na to poukazují, ale střídání času je uzákoněné, tudíž o jeho konci musí rozhodnout zákonná moc. Je to politické rozhodnutí.
Lidovky.cz: Vy byste podpořil konec letního času?
Podpořil, ale to je můj osobní názor. Nicméně z různých studií vyplývá, že ekonomický přínos, který měla změna času původně přinést, není nikterak výrazný, ani energetické úspory to nenese velké.
