Podle nich jde o správný krok, ovšem na druhou stranu počítají s tím, že nová legislativa parlamentem neprojde.
„Tady připadá v úvahu jen nový zákon, ministerská vyhláška nestačí,“ dodává mluvčí ministerstva dopravy Karel Hanzelka.
O návrhu Víta Bárty nyní budou jednat dvě skupiny expertů. Zatímco Jindřich Frič z brněnského Centra dopravního výzkumu prý ještě s ministrem Bártou nediskutoval, šéf meziresortní Stanislav Huml už si názor udělal.
„Šanci na úspěch ve sněmovně vidím jako malou, ale pokusím se to prosadit,“ stanovuje si Huml cíle. „Ten model je spravedlivý, jen se musí promyslet technická proveditelnost,“ dodává.
Tím poukazuje na fakt, že pokud by by policisté udělovali pokuty podle výše majetku hříšníků, musela by vzniknout nová úřednická místa, aby měl kdo majetková přiznání sledovat. „Vyžadovalo by tu určitý nárůst administrativy, ale není to špatný nápad,“ říká dopravní expert Jaroslav Hořín.
A změna by se zřejmě týkala i práce policie v terénu. Například ve Finsku, odkud čerpá ministr Bárta inspiraci, se pokuty na místě vůbec nevybírají.
Šéf české dopravní policie Leoš Tržil si ovšem vůbec nedovede představit, jak by systém vypadal v praxi. „Obrovský problém mám s tím, jak by si policie na místě zjišťovala majetkové poměry řidiče,“ neví si rady Tržil.
A dodává, že i v tomhle systému může vzniknout situace, že bohatý řidič policistu uplatí a ten přestupek nenahlásí.
I přesto ale s ministerským nápadem v současné formě souhlasí. Podstata je podle něj správná.
„Určitě to má pozitivní dopady na chování těch, kdo si myslí, že když mají silnější auto, můžou si na silnici dovolit cokoliv. Pro ně nepředstavuje zaplacení blokové pokuty žádnou potíž,“ dodává Leoš Tržil.
