* LN Odvolání jste vysvětlil rostoucím nesouladem v komunikaci. Nebyl to spíš důsledek zdravotního stavu paní Tachecí, který se vyjevil později, než příčina?
Určitě ne. Takové pořadí nepřipouštím. Jak jsme to řekli, bylo za prvé přesné a pravdivé, za druhé od té doby se věci posunuly tak, že jsme dostali i jisté vysvětlení. To vysvětlení jsme nepředpokládali a ani nám to nepřísluší zkoumat.
* LN Důvodem odvolání paní Tachecí tedy nebyla její nemoc?
Ne, to v žádném případě. To bych si ani nedovolil, bylo by to krajně neetické.
* LN Vraťme se: jak jste vůbec přišel na to, že by Radiožurnál mohla řídit Barbora Tachecí?
Nikdy to není tak, že hledám sám, vždy se tato procedura změní v týmovou práci. Kandidátů bylo několik a kdo s nápadem a s následným vyslovením jména Barbora Tachecí přišel, už vlastně nevím, bylo nás na to několik. Ale i krok, kdy jsem Barboru Tachecí oslovil, byl konzultován s mými nejbližšími.
* LN Koho tím myslíte? Kdo to je?
Programový ředitel Medek, výkonný ředitel Havel... Nebylo by vhodné přivést rozporuplnou osobnost do týmu, konzultoval jsem to i s klíčovými lidmi Radiožurnálu.
* LN Jak na příchod paní Tachecí reagoval tým a ona sama?
Ze všech stran to byl jednoznačný souhlas, nazval bych to možná i nadšením.
* LN Ještě prosím řekněte, proč jste si Barboru Tachecí vybral.
Je to osobnost na svém místě, reference byly znamenité a věděli jsme také, že bychom raději uvítali člověka zvenku, ačkoli i uvnitř rozhlasu jsou zdatné a silné osobnosti.
* LN Proč neproběhlo výběrové řízení, které by zahrnovalo třeba i psychologické testy?
Já sám jsem absolvoval psychotesty dvakrát v Českém rozhlasu a ta procedura mně trochu vadí. Nemyslím, že v tomto případě by se dala natolik dopředu odhadnout diagnóza, která měla tak progresivní vývoj. Výběrová řízení jsme dělali spíše na nižší zaměstnanecké posty, při rozhodování o vysoce postavených manažerech musíme vzít odpovědnost na sebe. Výběrová řízení často proběhnou a pak slouží jako alibistický nástroj. Takový způsob řízení nemám v oblibě.
* LN Že paní Tachecí onemocní, se čekat nedalo. Před ní jste ale loni pro chyby v řízení odvolal Miroslava Konvalinu. I po vašem znovuzvolení v roce 2005 bylo provizorium - tehdejší ředitel Radiožurnálu Alexandr Pícha se po neúspěšné kandidatuře na šéfa rozhlasu chystal jako zpravodaj do USA. Netrpí Radiožurnál dlouhodobě vašimi rozhodnutími?
Abych sám hodnotil své kroky, to by bylo pyšné. Nedovolím si to. Ale věřte, že mám svědomí čisté.
* LN Že byste se vzdal místa, jste v lednu či v únoru neuvažoval?
Ne, protože nade mnou je Rada Českého rozhlasu, jež může mé selhání, pokud by to bylo selhání, vyhodnotit a odvolat mě. Ale abych si sebemrskačsky sypal popel na hlavu, navíc jako znalec celé situace, k tomu stadiu jsem nedospěl.
* LN Pan Konvalina, který z rozhlasu na konci února odešel, vám teď veřejně vyčetl „naprostou nevypočitatelnost a podezíravost“.
Po více než půlročním fungování pana Konvaliny jsem mu v prosinci 2006 za přítomnosti programového ředitele řadu věcí vytknul a požádal jsem ho, aby se do tří měsíců mých výtek chopil a zachoval se podle nich. Protože se nic nedělo, po dalším měsíci jsem konal.
* LN Serveru iDnes.cz pan Konvalina řekl, že vaše chování k podřízeným hraničilo s mobbingem.
Vím, že tohle v repertoáru nemám. Mohli by to říct mí podřízení. Mě nynější chování pana Konvaliny utvrdilo v tom, že jsem udělal dobře, že jsem ho odvolal.
* LN Vyslovil jste i požadavek, který by se týkal věkového složení a počtu posluchačů?
Ne, to je dané. Bude-li stanice typu Radiožurnál směřovat k mladším, budeme jásat, ale podmínka to nebyla. Taky jsme nestanovili podmínku, aby se počet posluchačů navyšoval. Víme totiž, jak došlo k jistému zlomovému poklesu, což je dáno i změnou způsobu měření.
* LN Paní Tachecí od vás slyšela především požadavek, aby Radiožurnál „zmodernizovala“. Co jiného to je než současnějším a lákavějším zvukem či formou lákat mladší posluchače?
S tím až tak nesouhlasím. Šlo o tempo, o výraz, o dynamiku stanice, o hloubku a šíři sděleného. A to jsou věci, které s pojmem modernizace souvisejí. Jestliže bych měl zadání ještě přesněji formulovat, znělo zastavit pokles počtu posluchačů, nedobrý trend, který se u Radiožurnálu po dobu několika let děl.
* LN Proč změna, kterou paní Tachecí připravila, proběhla tak rychle? Nevyplatilo se počkat?
Je to otázka pojetí. Vím, že existují teorie, že nejlepší změna je ta, kterou posluchač nepozná. V takovém pojetí je ale vždy trocha pokrytectví. My jsme chtěli jednat čestně, říci - změna je tady a s plnou silou. To byla filozofie Báry Tachecí, nakonec jsem její pojetí přijal, i když v pokynech ze začátku prosince bylo několikrát zmiňováno a podtrženo slovo „postupné“. Nakonec změna ranou, jak říkám, či dokonce skokem byla poctivá.
* LN Souhlasil byste, že největší chybou bylo to, že publikum nebylo včas a dostatečně na změnu připraveno, nevědělo o ní?
Nevylučuji tuto úvahu. Vše jsme zvažovali a rozhodli jsme se takto. Věřte, že to mělo odůvodnění. Změny jsme nemohli promovat dřív, než jsme s nimi všechny povinné struktury Českého rozhlasu seznámili.
* LN Media Tenor ale zároveň zjistil, že změny poškodily image Radiožurnálu. To vás nemrzí?
Když já nevím, jestli je to pravda. Zaznamenal jsem - sice jen občasným osobním průzkumem -, že v místech, kde hrávaly jiné stanice, najednou hraje Radiožurnál. Pravdivost vámi citovaného výroku ukáže čas. Já si přeji, aby onen výrok byl v tomto smyslu co nejslabší.
lidovky.cz Celý rozhovor naleznete na www.lidovky.cz/media
