STOCKHOLM/PRAHA Zásadně změnil život milionům neplodných párů. Robert Edwards vyvinul metodu mimotělního oplodnění. Díky němu se před více než třiceti lety narodilo první dítě ze zkumavky.
Před týdnem oslavil Robert Edwards 85. narozeniny a včera se dočkal dodatečného dárku: Královská švédská akademie věd mu udělila Nobelovu cenu za fyziologii a medicínu. Dostane v přepočtu 265 milionů korun.
Oddanost práci a odhodlání jsou podle Robertovy manželky Ruth hlavní důvody, proč se mu podařilo uspět s velmi průkopnickým výzkumem. „Rodina je silně pohnuta a potěšena,“ svěřila se Ruth agentuře Reuters. Sám laureát své ocenění nekomentoval, protože je nemocný. Muž s ostrým úsudkem „Za Edwardsovým úspěchem stojí touha po poznání a velká pracovitost,“ říká pro LN embryolog Pavel Trávník, který v roce 1989 absolvoval krátkou stáž na jeho pracovišti a i později se s ním pravidelně setkával na kongresech. „Znám ho jako velice aktivního člověka s ostrým úsudkem. Určité věci dokázal okomentovat tak přiléhavě, že to některým lidem nebylo příjemné. Otevřeně říkal, co si myslí,“ podotýká profesor Trávník.
Robert Edwards vystudoval biologii na univerzitě ve velšském Bangoru a skotském Edinburghu, kde si pak udělal i doktorát. V jeho rámci se věnoval embryonálnímu vývoji u myší. A od hlodavců přešel brzy k lidem. V roce 1958 začal pracovat v londýnském Národním institutu pro lékařský výzkum, kde zkoumal oplození u člověka.
Roku 1963 odešel do Cambridge. Přednášel na tamní univerzitě. Spojil tam také síly s dnes již zesnulým gynekologem Patrickem Steptoem. Spolupracovali při výzkumech a založili v Cambridge kliniku Bourn Hall, vůbec první centrum pro mimotělní oplození na světě.
Dvojice stála u narození prvního dítěte ze zkumavky: Angličanka Louise Brownová přišla na svět před více než třiceti lety – 25. července 1978. A brzy následovaly další děti. Dnes jich po světě chodí čtyři miliony.
A co dvojice britských vědců vlastně udělala? Odebrali Louisině matce dozrálé vajíčko a v živném roztoku ve zkumavce ho smíchali se spermiemi Johna Browna, Louisina otce. Během noci došlo k oplození. Druhý den pak lékaři vpravili zárodek paní Brownové do dělohy. Z dnešního pohledu vypadá celý postup jednoduše, ovšem koncem 70. let to byl přelom.
Edwards získal v roce 2001 cenu Alberta Laskera, která je považována za jakýsi „předstupeň“ ocenění Nobelova.
„Robert Edwards si cenu skutečně zaslouží. Jeho výzkum mimotělního oplození ovlivnil nejen medicínu, ale i reprodukční biologii savců obecně,“ říká pro LN Josef Fulka mladší z Výzkumného ústavu živočišné výroby v Praze-Uhříněvsi. Oplození ve zkumavce se totiž nejdříve dařilo zejména u lidí a až následně u dalších druhů savců. „Obyčejně je tomu naopak,“ poznamenává Josef Fulka.
