ŘEŠENÍ SITUACE
Politici chtějí změnit ústavu.
Cílem je, aby ústavní soudci nestáli v cestě předčasným volbám.
PRAHA Jindy rivalové se během jednoho dopoledne shodli na řešení nastalé situace. Jejich plán je jednoduchý: Opráší tři roky starý návrh senátorů.
Recept, jak navzdory úternímu verdiktu Ústavního soudu uskutečnit předčasné volby v původně plánovaném říjnovém termínu či brzy poté, vznikl na včerejším jednání lídrů šesti parlamentních stran a nejvyšších ústavních činitelů -prezidenta, premiéra, předsedů Senátu a sněmovny - na Pražském hradě. „Převládá tady názor, že se nesmiřujeme s myšlenkou, že zmizí předčasné volby a budeme čekat, co se vyvine bez naší aktivity,“ řekl prezident Václav Klaus po asi devadesát minut trvajícím jednání. Jak se co nejrychleji rozpustit Předčasné volby se zadrhly poté, co ústavní zákon (schválený třípětinovou většinou poslanců) o zkrácení volebního období napadl poslanec Miloš Melčák. Kvůli jeho stížnosti soudci pozastavili vykonatelnost rozhodnutí prezidenta, kterým vyhlásil předčasné volby na 9. a 10. října.
Politici včera na Hradě vymysleli cestu, jak dosáhnout konání voleb v původním nebo co nejblíže následujícím termínu. Posloužit k tomu má návrh na změnu ústavy, který před skoro třemi lety poslali senátoři poslancům.
„Je to návrh, podle kterého by se sněmovna mohla samorozpustit,“ říká předseda Senátu Přemysl Sobotka (ODS). „Prošel prvním čtením a pak ho poslanci,zaparkovali‘.“ Senátoři navrhovali, že na rozpuštění sněmovny by stačilo sto jedna hlasů. Lídři parlamentních stran se včera na Hradě dohodli, že by počet potřebných hlasů zvýšili na sto dvacet.
Podle šéfa sněmovny Miloslava Vlčka (ČSSD) by poslanci mohli novelu schválit hned příští týden, ve stavu legislativní nouze. Vzápětí by se jí chopili senátoři.
Zmíněná novela má pro politiky, chtivé brzkých voleb, hned dvě výhody. Jednak by umožnila snazší rozpuštění sněmovny, které musí podle ústavy předcházet vyhlášení předčasných voleb. Cesta, kterou dnes ústava nabízí, je totiž klopotná - vláda musí třikrát nedostat důvěru poslanců.
Ještě víc si ale šéf Senátu Sobotka na novele cení toho, že by ústavní soudci toto dílo politiků nemohli kritizovat. Podle Sobotky se totiž ústavní soudci mohou vyjadřovat jen k tomu, zda je to či ono v souladu s ústavou, ne však k ústavě samotné. Tu mají ctít.
„Novela by měnila přímo ústavu, stala by se její součástí. Nebyl by to jen ústavní zákon,“ vysvětluje Sobotka. „Ke změně ústavy by ústavní soudci neměli přijímat žádnou stížnost. Nemají právo komentovat přímo ústavu, jen slučitelnost toho či onoho s ústavou.“ Každá účelová změna je špatná Melčákův právník Jan Kalvoda však dal včera najevo, že je připraven postup dohodnutý politickými špičkami znovu napadnout ústavní stížností. „Každá kvapná a účelová změna ústavy je špatná,“ sdělil včera LN. Samotné rychlé rozpuštění Poslanecké sněmovny však ještě k záchraně předčasných voleb v termínu nestačí. V cestě stojí například ustanovení, podle kterého má prezident vyhlásit volby šedesát dní před jejich konáním. „Kvůli tomu vzniká pod úřadem vlády expertní skupina právníků a legislativců,“ popisuje Sobotka. „Data a termíny dají na stůl a nějak je zohlední.“
Experti by také měli projít senátní novelu zákona o rozpuštění sněmovny. „Projdou ji, aby byla bezchybná. Aby se pak někomu nemohlo zdát, že je špatně připravena,“ dodává Sobotka. Závěr expertní skupiny by měl být znám v pátek.
O tom, zda je Melčákova stížnost opodstatněná, rozhodne Ústavní soud zřejmě příští čtvrtek.
Sobotka mu má rozhodování za zlé: „Soud nemá polemizovat s tím, na čem se volení zástupci shodli. Nemůže této zemi vládnout.“
