Relativně nejméně kritické byly v daném ohledu Lidové noviny. Podle Síbrta je to dané tím, že LN věnují mediální problematice – a tím i neutrálnějším informativním textům – prostor pravidelněji. I tak v LN dosáhl podíl negativity v informování o Radiožurnálu dvacet procent, v HN to bylo 25 procent, v MF Dnes a Právu 27 procent. „Obecně by nad dvacet procent negativity mělo stát kompetentnímu oddělení daného podniku za výrazné zamyšlení, jaký to má dopad na zákazníky, tedy posluchače,“ podotkl analytik. Deníky vesměs obrátily svou pozornost k Radiožurnálu až s letošním lednem, kdy se změny začaly projevovat ve vysílání. „Změny poškodily image stanice a vedly k úvahám o naplňování veřejnoprávní funkce. Konání Rady Českého rozhlasu bylo zmiňováno v neutrálním kontextu,“ zjistil také Marek Síbrt.
Změny zhoršily image Radiožurnálu
PRAHA O změnách v Českém rozhlasu 1-Radiožurnálu v souvislosti s příchodem jeho dnes už bývalé ředitelky Barbory Tachecí se čtenáři nejvíce dovídali z Lidových novin, dále o nich nejčastěji psaly HN, pak MF Dnes a Právo. Vyplývá to z analýzy textů čtyř deníků mezi začátkem září 2007 a polovinou února 2008, kterou provedla nezávislá společnost Media Tenor. „Všechny deníky zmiňovaly Český rozhlas 1 ve spojitosti s novým formátem stanice s vysokým podílem negativity, když dávaly kromě zástupců stanice prostor názorovým oponentům nové ředitelky,“ konstatoval analytik Marek Síbrt.
