Fakt, že tkáň byla odebrána ze zmrazených těl, zvyšuje šanci, že si někdy pohladíme mamuta.
Vědci naklonovali zdravé potomky z DNA myších samců dlouhodobě uchovávaných v mrazničce při teplotě hluboko pod nulou. Dva klony již mají vlastní, obvyklým způsobem počaté potomky. Že by jiskřička optimismu pro podobné „vzkříšení“ třeba vymřelých mamutů?
Klonovaní je vytvoření geneticky téměř totožných nových jedinců vložením jaderné DNA z tělové buňky dárce do vajíčka samice téhož nebo příbuzného druhu. Spojení „téměř totožné“ znamená, že i klony se liší sice menšinově zastoupenou, ale funkčně důležitou mitochondriální DNA.
Současné standardní metody klonování vyžadují dvě živé, nepoškozené buňky. To ale v některých pro vědce i laiky zajímavých situacích není splněno. Například tam, kde jsou zdrojem DNA vyschlé či zmrazené tkáně (viz text O kříšení druhů). Jak daleko lze dospět s klonováním i v takových podmínkách? Šestnáct let „u ledu“ Pomyslnou hranici možného posunuli vědci ze sedmičlenného týmu Teruhika Wakajamy ze Střediska vývojové biologie Institutu RIKEN v japonském Kóbe. Speciální metodikou vytvořili živé a zdravé klony na bázi DNA buněk, jejichž jádra odebrali z mozkové tkáně dvou mrtvých myších samců, zmrazených přes šestnáct let na minus dvacet stupňů Celsia.
Žádná chemická látka, která by tkáň měla chránit před účinky mrazu, použita nebyla. Přestože vědci nechali těla opatrně roztát, buňky proces tkání poškodil. Následovala izolace buněčných jader s DNA. Ta vložili do vajíček zbavených vlastních jader. To je klasické klonování – jenomže dál jim to nefungovalo. Zárodky odumíraly dlouho před donošením.
Druhé kolo Proto vědci embrya využili jako základ linií embryonálních kmenových buněk. Z nich odebrali jádra, která přenesli do dalších vajíček bez vlastních jader. A ejhle! Na konci získali třináct zdravých naklonovaných myší. Jejich identitu potvrdilo i specifické zbarvení srsti, pro něž neměly příslušné geny ani dárkyně vajíček, ani náhradní matky, které embrya donosily a porodily klony.
Navíc v případě dvou klonů vědci prověřili jejich plnou plodnost spářením se samicí, kterou taktéž vyklonovali z DNA buněk mozkové tkáně, ovšem zmrazené pouze krátce. Třebaže zkoušeli získat dárcovskou DNA i z jiných části zmrazených myších těl, nejlépe se osvědčila mozková tkáň. Jedná se o vůbec první myši vyklonované z dospělých mozkových buněk, uvádějí vědci v předběžné zprávě publikované na webu časopisu Proceedings of the National Academy of Sciences USA.
Wakajamovu týmu se přitom paradoxně nepovedlo vyklonovat žádné myši z DNA buněk čerstvé mozkové tkáně. Proč ze zmrazené ano a z čerstvé ne? V pozadí je zřejmě denaturační chemie cukrů v mozku, ovlivněná zmrazením a táním.
***
Úspěch japonských vědců otvírá cestu ke znovuzrození mamutů
Jsou na řadě mamuti?
Tkáň mláděte mamuta, jehož tělo loni na Sibiři objevil pastevec sobů, by možná mohla být základem pro obnovení druhu. Japonští vědci totiž na myších dokázali, že nepoškozená genetická informace se dá získat i z dlouhodobě zmražených buněk. Je však důležité, aby teplota byla stabilně pod nulou. Opakované tání a mrznutí by zřejmě DNA poškodilo příliš.
